Stovky tisíc tun materiálu a nebezpečný požár pod zemí. Stát stále neví, co se skrývá v ostravské haldě
- Ve stěně Heřmanické haldy se podle ministerstva průmyslu nachází odpad a hořlaviny, státní Diamo přiznává nedostatečnou kontrolu.
- Zastavení řízení ministerstva životního prostředí proti společnosti Ridera ale neobjasnilo skutečný obsah stěny.
- Případ pokračuje: Česká inspekce životního prostředí má prověřit možné porušení povinnosti.
Toto je příběh, ve kterém to vypadá, jako by člověk byl až na posledním místě. Vzduchem létají miliardy a zájmy velkých firem, jednotlivé strany se osočují, kdo za co může. Uprostřed stojí stát a jeho instituce, které by měly celý spor pískat. Jenže veřejné orgány v kauze známé jako Heřmanická halda naprosto selhávají. Trpí lidé, trpí příroda, viník neznámý. Uspokojivé řešení v nedohlednu.
Ostravský případ přesáhl hranice moravskoslezské metropole, zasahuje až do vládní úrovně a je v současnosti nejtřaskavější politickou kauzou země. O co jde: Heřmanická halda je tvořena hlušinou se zbytky uhlí, která při kontaktu se vzdušným kyslíkem oxiduje a zahřívá se. V mohutném tělese odvalu se teplo hromadí rychleji, než stačí unikat, a vzniká tak samovolné podzemní hoření, které může pokračovat desítky let.
V sousedství haldy se nachází skládka chemických odpadů, k níž se požár nesmí rozšířit. Prohoření má zabránit takzvaná oddělovací vzdušná stěna (OVS). Navzdory názvu nejde o příkop či prázdný kaňon, což byla původní myšlenka, která později doznala změny. Konkrétně podle dohody o provedení zásypu z roku 2014, dle níž se má po odtěžení původní hlušiny vzniklý koridor vyplnit až do úrovně okolního terénu. Výplňový materiál má být nehořlavý a geotechnicky stabilní.
Jinými slovy: v oddělovacím pásu původní, potenciálně hořlavé hlušiny má vzniknout stabilní bariéra. Ta má přerušit souvislou masu hlušiny, zabránit přenosu termické aktivity ke skládce a zároveň udržet těleso odvalu stabilní. Stěnu dlouhou přibližně 440 metrů, širokou až 150 metrů a hlubokou kolem 40 metrů vyplnila na základě smlouvy se státním podnikem Diamo ostravská společnost Ridera Bohemia zhruba 568 tisíci tunami materiálu. Většina stavby leží na pozemcích Diama, menší část na pozemcích soukromé společnosti OKK Koksovny ze skupiny MTX Group miliardáře Petra Otavy.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) několik let prověřovala podezření, že ve stěně skončil nevhodný stavební a demoliční odpad. Letos řízení převzalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) a následně ho zastavilo s odůvodněním, že se nepodařilo prokázat odpovědnost společnosti Ridera. Šéf ČIŽP Pavel Straka poté jako nadbytečné zastavil také rozpracované vyhodnocování vzorků z nových průzkumných vrtů. Kauza skončila bez oficiálního viníka, aniž by stát jednoznačně zjistil, co se v celé konstrukci stěny skutečně nachází.
Na pozadí případu probíhá tvrdý obchodní a právní spor. Pro veřejnost je však podstatnější jiná otázka: zda stát jako vlastník a provozovatel většiny dotčeného území zajistil dostatečnou kontrolu stavby a zda nyní dokáže ochránit okolní pozemky, obyvatele a životní prostředí. Redakce e15 získala k případu řadu dokumentů a svědectví, které ukazují problematický a místy protichůdný postup veřejných institucí.
Odpad pro ministerstvo
Společnost Ridera Bohemia trvá na tom, že se ničeho chybného nedopustila a že vzdušná stěna splňuje technické normy i požadavky zadavatele. „Jsme přesvědčeni, že naše inženýrské dílo je kvalitní,“ uvedl člen představenstva společnosti Ridera Roman Rohel.
Na jeho vyjádření je možné ukázat, jak protichůdně v případu postupovaly státní instituce. Kontrolní protokol ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z roku 2022, který má e15 k dispozici, totiž problémy shledal. „Do konstrukce oddělovací vzdušné stěny byl dlouhodobě navážen netříděný a nepřepracovaný stavební odpad obsahující hořlavé materiály,“ dochází k závěru ministerstvo.
MPO zároveň konstatovalo, že kontrola ze strany státního Diama probíhala pouze namátkově, přibližně jednou za směnu, přestože denně přijížděly desítky náklaďáků. Kontrolní skupina ministerstva označila postup státního podniku za „fatální pochybení“. Fotodokumentace připojená k protokolu zachycuje uvnitř konstrukce stavební prvky, dřevo, textilie či plasty a kabely. MPO snímky popsalo jako výskyt stavebního odpadu a hořlavých materiálů v konstrukci oddělovací stěny. Závěry kontrolní skupiny byly ostré.
„Při návozu zásypu není zajištěna kontinuální kontrola množství a kvality naváženého výplňového materiálu,“ stojí v protokolu. Diamo dle dokumentu nebylo schopné předložit doklady o množství navezeného materiálu, například vážní lístky nebo alespoň odhad podle počtu nákladních automobilů, ani dokumentaci k jeho kvalitě a původu.
„Kontrolovaná osoba (Diamo, pozn. red.) svojí zcela nedostatečnou a nekvalitní kontrolou dlouhodobě umožnila zhotoviteli (Ridera, pozn. red.) navážet nekontrolované množství kvalitativně neověřeného materiálu,“ pokračuje dokument. Diamo podle protokolu neprokázalo existenci funkčního nástroje, kterým by hlídalo technické a kvalitativní požadavky na konstrukci a schopnost stěny bránit šíření podzemního požáru směrem ke skládce chemických odpadů.
Kdo za to může?
Ridera závěr kontrolní skupiny odmítá. „Odborná šetření orgánů k tomu určených domnělé ‚navážení odpadu‘ nikdy nepotvrdila. Navíc kontrolována nebyla Ridera Bohemia, ale kontrolovanou osobou byl státní podnik Diamo,“ uvedla na dotaz e15 mluvčí firmy Eva Kijonková.
Ministerstvo průmyslu a obchodu si za svým zjištěním ze srpna roku 2022 stojí i dnes. Včetně důkazních materiálů, jako byly například fotky přiložené k výstupu kontroly. „Posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o odpad, přísluší správním orgánům určeným zákonem o odpadech, mezi které patří mimo jiné ČIŽP, nikoli MPO. Ministerstvo nicméně nadále zastává stanovisko, že v daném případě nešlo o deklarovaný stavební výrobek, ale minimálně z části o odpad,“ sdělil mluvčí MPO Tadeáš Provazník.
Podle něho problematický materiál v odvalu nezmizel. „MPO má za to, že materiál je nadále ve vlastnictví společnosti Ridera. Povinnost zjednat nápravu má vlastník materiálu. Pro další posouzení věci budou důležité také závěry znaleckého posudku, který je v současnosti zpracováván,“ dodal mluvčí Provazník. S tím, že rezort požaduje řádné posouzení materiálu a rizik spojených s hořením haldy.
Ridera si nicméně stojí za svým. Mluvčí Kijonková argumentuje pravomocným zastavením řízení ze strany ministerstva životního prostředí. Firma tvrdí, že v letech 2014 až 2022 provedlo Diamo více než 300 kontrol a dalších 22 kontrol uskutečnily veřejnoprávní orgány včetně obvodního báňského úřadu a ČIŽP. „Státní podnik materiál průběžně kontroloval a převzal,“ uvedla Kijonková. Podle ní Ridera dodávala materiál splňující příslušnou normu a dílčí připomínky průběžně vyřešila.
Kritické dopisy, nebo nedostatečná kontrola?
Pochybnosti o materiálu používaném k zásypu mělo už několik let před kontrolou MPO také samotné Diamo. V dopise Diama společnosti Ridera z 22. července 2016 státní podnik připomíná, že už při jednání v červnu „vyslovil obavy, zda zásypový materiál splňuje požadavky obecně závazných právních předpisů“. Předložené certifikáty podle Diama neprokazovaly, že materiál deklarovaný jako stavební výrobek odpovídá odpadové legislativě. „Jde podle našeho mínění v dotčeném místě o využití odpadu či vedlejších produktů na povrchu terénu,“ uvedl státní podnik.
Výhrady pokračovaly také na konci téhož roku. V dopise z 23. prosince 2016 Diamo konstatovalo: „Podle našich zjištění probíhá další návoz výplňového materiálu, aniž byste shora uvedenou smluvní povinnost řádně předem splnili.“ Rideru následně vyzvalo k dodatečnému předložení dokumentace a upozornilo ji, že opakované porušování této povinnosti bude považovat za „podstatné porušení Kupní smlouvy/Dohody“.
VIDEO: Sliby Babišovy vlády připomínají alkoholika. Nakonec to odneseme všichni, varuje exministr Pilip v pořadu FLOW.
Ještě ostřejší zjištění následovalo v lednu 2017. Přestože Ridera dodatečně doložila dokumenty, podle kterých měly recyklované zeminy, cihly a kamenivo splňovat požadované limity, namátková kontrola Diama ukázala něco jiného. „V místě ukládání se nachází také materiál, který v žádném případě nelze považovat za harmonizovaný či neharmonizovaný stavební výrobek a nejde ani o Vámi deklarovaný materiál,“ napsalo Diamo. Firmu vyzvalo k okamžité nápravě s upozorněním, že jinak z jejího jednání vyvodí právní důsledky.
V únoru 2017 si Diamo nechalo analyzovat dva makroskopicky odlišné vzorky ukládaného materiálu. V odebraném materiálu se objevilo nadlimitní množství látek typických například pro paliva, oleje a nedokonalé spalování, některé z nich by mohly být toxické či karcinogenní. Výsledky ukázaly, že vzorky nesplňovaly všechny požadavky pro použití takového materiálu v zásypu. Neprokazují však samy o sobě jeho původ ani to, že celý zásyp měl stejné složení. Ridera namítla, že z protokolů není zřejmé přesné místo a způsob odběru vzorků, a předložila vlastní vyhovující analýzy.
Problémy podle dopisů Diama přetrvávaly až do konce působení Ridery v Heřmanicích. V roce 2022 Diamo popsalo „nadrozměrné kusy kameniva a stavebního materiálu“, například cihly, tvárnice a betonové kusy, ale také „části plastů, kovů a dřeva“. Kvůli těmto vadám návoz materiálu zastavilo. „Za zjištěními z minulosti si stále stojíme. Společnost Ridera měla pro odvoz nevhodného materiálu umístěn na odvale kontejner. Některým odvozům byli přítomni zaměstnanci Diama,“ řekl e15 mluvčí Diama Tomáš Indrei.
Státní podnik současně přiznává vlastní pochybení, kontroly měly být důslednější a hlubší. „Diamo žel provádělo nedostatečnou kontrolu ukládaného materiálu,“ uvedl Indrei. Podle něj Diamo odvolalo tehdejší vedení závodu Odra, podalo trestní oznámení na neznámého pachatele a vyzvalo Rideru k nápravě. Diamo nicméně tvrdí, že stěnu dosud nepřevzalo a za materiál uložený v konstrukci považuje odpovědnou společnost Ridera. V otázce převzetí se tak tvrzení obou stran liší: Ridera říká, že Diamo průběžně kontrolovalo a přebíralo materiál, zatímco Diamo namítá, že jako dílo „stěnu dosud prokazatelně nepřevzalo“.
Ridera nabízí dohodu a garanci
Ridera zároveň usiluje o ukončení soudních sporů s Diamem a dohodu o dalším postupu. Firma zmiňuje možnost jednání o smluvní garanci proti prohoření heřmanické stěny. Jak by taková garance vypadala a o jaká měření či odpovědnostní mechanismy by se opírala, zatím není jasné.
Pravomocné zastavení řízení ministerstvem přitom nepotvrdilo správnost materiálového složení stěny. Ministerstvo životního prostředí dospělo pouze k závěru, že shromážděné důkazy nestačí k prokázání projednávaného skutku právě společnosti Ridera.
„Z kontrol provedených MPO, státním podnikem DIAMO a Českou inspekcí životního prostředí vyplývají jiné závěry. Při kontrole provedené v roce 2024 dospěla ČIŽP k závěru, že společnost Ridera navážela do OVS A odpad,“ řekl mluvčí ministerstva Tadeáš Provazník.
Ministerstvo životního prostředí nezpochybňuje samotný protokol MPO ani to, že kontrola v srpnu 2022 zaznamenala v konstrukci stěny problematický materiál. „Problémem byla jeho důkazní vazba na společnost Ridera,“ vysvětlila mluvčí MŽP Jana Schillerová. Z protokolu ani fotografií podle ministerstva nebylo možné spolehlivě prokázat, že zjištěný materiál navezla společnost Ridera.
Dokazování prý zkomplikoval i časový odstup. ČIŽP zahájila kontrolu až rok po odchodu Ridery a mezitím byla stěna překryta dalším návozem. Nově odebrané vzorky podle MŽP nemohly spolehlivě ukázat, jaký materiál se ve stěně nacházel za působení Ridery, ani kdo za něj odpovídal. Řízení bylo zastaveno pro nedostatek průkazných důkazů a žádný konkrétní viník tak nebyl určen. Ze stejného důvodu skončilo také navazující řízení o nápravném opatření.
Případ ale nekončí. MŽP vyzvalo ČIŽP k prověření možného porušení povinnosti předcházet ekologické újmě a rozhodnutí, zda zahájí řízení či uloží nápravná opatření. Stát tak má ještě možnost začít řešit současná rizika haldy.
