Debata o izraelsko-palestinském konfliktu trpí ze všeho nejvíc tím, že je v ní mnohem více soudců než znalců. Slova českého ministra zahraničí Zaorálka o tom, že je v šoku nad stavem Pásma Gazy a že Izrael stavbou osad komplikuje mírový proces, mohou působit, jako by ministr objevoval Ameriku. Ale smysl mají a dávají.
Zazněla mezi mnoha vstřícnými slovy na adresu Izraele, který kvůli nim nebude o nic méně tradičním spojencem Česka. Po zcela nekriticky proizraelském postoji mnoha českých vlád či prezidenta Zemana to není žádná změna kurzu, ale vítaný hlas rozumu.
Diplomacie samozřejmě nakládá s pravdou a fakty specifickým způsobem, ale ani v nejtvrdších střetech by se neměly zcela zavírat oči před očividným, jakkoli jsou spojenecké vazby jasně dány. Debata, v níž jako by se některé věci nesměly říkat, nemá smysl. A z tohoto pohledu Zaorálek promluvil tak, jak měl.
