K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka. Vzhledem k inflaci na rekordní úrovni 8,1 procenta předpokládáme, že banka oznámí rozhodnutí ukončit ke konci června nákupy aktiv. Zároveň trhy připraví na červencové 25bodové zvýšení klíčové depozitní sazby, která teď činí –0,5 procenta.
Na zkrocení inflace ale jedno zvýšení sazeb rozhodně stačit nebude. V letošním roce očekáváme takové kroky tři. Do kladného teritoria by se tak depozitní sazba měla dostat již v prosinci, přičemž v následujících letech očekáváme postupný nárůst až na dvě procenta. Rizika se však koncentrují ve směru ještě výraznějšího růstu úrokových sazeb.
Vše bude pochopitelně záležet na vývoji inflace, ale i na tom, jak se Evropská centrální banka postaví k redukování své obří bilanční sumy. Ta nyní dosahuje 8,8 bilionu eur, zhruba 217,8 bilionu korun. Její snižování by pomohlo kotvit inflační očekávání a celkově tlačit inflaci dolů. Jak se ale zdá, ECB konkrétní plán, jak s kvantitativním omezováním postupovat, zatím nemá.
Očima guvernéra: Stagflace
Důvodem může být, že vyčkává, kolik banky v létě splatí v rámci programu výhodného financování TLTRO. Podmínky pro tyto úvěry se totiž v červnu zhorší (z –1,0 procenta na –0,5 procenta). Vzhledem k očekávanému růstu sazeb však budou zřejmě i tak pro banky představovat výhodný zdroj financování, takže jich zřejmě mnoho splaceno nebude.
Dalším důvodem, proč ECB s plánem na snižování bilanční sumy zatím nepřišla, mohou být i obavy z dopadu na vývoj cen dluhopisů u silně zadlužených zemí, jako je Itálie. Rizikem tedy je, že pokud ECB s redukováním bilanční sumy nezačne, bude muset úrokové sazby zvýšit ještě razantněji.
Autorka je analytička Komerční banky
