Obyvatelé v některých oblastech České republiky nemají přístup ke kvalitnímu signálu českých televizí. V době problému s dezinformacemi a ruské agrese proti Ukrajině je tak ohrožen přístup veřejnosti nejen ke klasické televizní tvorbě, ale také ke kvalitnímu zpravodajství.
Stále se považuji za relativně čerstvého člena vlády a jako do nedávna ještě úplnému nepolitikovi mi nějakou dobu trvalo, než jsem si plně zvykl na fungování státní správy. Potkávám v ní spoustu šikovných lidí, ale občas jsem překvapen i byrokratickou těžkopádností. Problém spojený s přechodem na nový standard pozemního vysílání DVB-T2 je ale jiný. Horší.
Toto téma měl aktivně řešit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Stížností starostů z obcí, kde kvalitní signál není, mi na ministerstvo přišlo několik. Jasně ukazují, že ČTÚ tento problém dlouhodobě odkládal. Potvrdili mi to bohužel i senátoři a senátorky, kteří se tématu začali v minulém roce věnovat. Tak daleko nechal regulátor v čele s předsedkyní Hanou Továrkovou tento problém dojít.
Senátoři v květnu přijali usnesení, kde mě a vládu vyzvali, abychom přijali opatření pro vyřešení problémů s nekvalitním příjmem zemského televizního vysílání. Vyzývají nás také k tomu, abychom se aktivně zasazovali za zachování zemského digitálního televizního vysílání i po roce 2030.
Nečinnost ČTÚ při řešení špatného televizního signálu mě velmi nepříjemně překvapila. Odbornou a expertní práci telekomunikačního úřadu totiž kvůli této nečinnosti musí suplovat členové senátní Stálé komise pro rozvoj venkova a Stálé komise pro sdělovací prostředky, kteří toto téma aktivně uchopili. Na rozdíl od telekomunikačního regulátora, který ač o problému věděl, nekonal. Stejně pasivní byl i můj předchůdce Karel Havlíček, který sice mluví hodně a na lecjaké téma, ale právě v této věci byl hluchý a slepý a nečinnost ČTÚ přehlížel.
Na nový standard DVB-T2 se plánovaně přešlo v roce 2020. Jak se ale záhy ukázalo, z některých objektivních příčin vedla tato změna v mnoha regionech Česka k zásadnímu zhoršení příjmu televizního signálu. Největší dopad to má zejména na diváky veřejnoprávní České televize. A rozhodně se neomezuje na jednu konkrétní lokalitu, ale postihuje oblasti od západočeské Aše až po moravský Mikulov. To mi osobně potvrdil i ředitel České televize Petr Dvořák, se kterým jsem se na to téma sešel.
Celý proces přechodu na DVB-T2 doprovázely vládní dokumenty, které předpokládaly jeho následné detailní vyhodnocení. A předvídaly, že přechod na novější standard může v praxi způsobit i některé problémy. Takzvaná Závěrečná zpráva o výsledcích realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání dokonce nastínila konkrétní kroky, které bude třeba v souvislosti se změnou provést.
Český telekomunikační úřad pod vedením paní předsedkyně Továrkové však tyto kroky neprovedl a problém dlouhodobě přehlížel. To vše v době, kdy naši společnost velmi trápí dezinformace, které nabourávají její jednotu a štvou české občany proti sobě. Vždyť tato doba obzvlášť vyžaduje, aby nedošlo k tomu, že vynucený přechod na DVB-T2 odřízne diváky od kvalitního a stabilního signálu.
Dosavadní neprofesionální liknavost v režii paní předsedkyně Továrkové považuji za zcela nepřijatelnou. A jsem rád, že po mých výhradách dochází k prvním změnám. Paní předsedkyně Továrková mě informovala, že připraví výzvu směřovanou na diváky zemského digitálního televizního vysílání, na příslušnou odbornou veřejnost a anténářské firmy s cílem poskytnout dostatečné informace ke standardu DVB-T2 a roli regulátora zejména při odstraňování rušení. Konečně ČTÚ také představí interaktivní formulář k podání stížnosti na kvalitu příjmu. Musím se však ptát, proč až teď?
Autor je ministrem průmyslu a obchodu
