Komentář Michaela Romancova: Co bude, až bude Amerika sama | E15.cz

Komentář Michaela Romancova: Co bude, až bude Amerika sama

Komentář Michaela Romancova: Co bude, až bude Amerika sama
Donald Trump
• 
ZDROJ: Reuters

Michael Romancov

Zrušení naplánované schůzky s Kim Čong-unem a následné prohlášení, že se možná přece jen uskuteční, zajistilo v minulém týdnu Donaldu Trumpovi hlavní díl mediální pozornosti. Zatím se nezdá, že by Trump vůči jakémukoli světovému problému měl nějakou strategii, ale určitě je rád, když se o něm mluví.

Prezidentovi příznivci argumentují, že dosáhl propuštění několika dlouhodobě vězněných Američanů, a navrch dal Severokorejcům ochutnat jejich vlastní způsoby.

Kritici upozorňují, že mezitím jednala Angela Merkelová v Číně a v Petrohradu se na investičním a ekonomickém fóru setkal Vladimir Putin s Emmanuelem Macronem a japonským premiérem Šinzó Abem. Evropa i Japonsko tak prý Americe dávají najevo, že s Trumpem nebude „America first“, ale „America alone“.

Komentář Jana Stuchlíka: Trump štěká, ale nekouše

Kdyby nic jiného tak počet odchodů ze současné americké administrativy celkem zřetelně ukazuje, že jednání s egomaniakem Trumpem zdaleka nepředstavuje problém jen pro cizince. Skutečně ale platí, že se dlouholetí američtí partneři začínají rozhlížet jinde? Cesta Merkelové do Pekingu byla od roku 2005, kdy se poprvé stala kancléřkou, v pořadí již jedenáctá, takže v tomto ohledu nic nového.

Zatímco ruská média nadšeně referovala o přítomnosti globálních špiček v Petrohradu, spekulovala řada zahraničních titulů o konci Putinovy „izolace“, do které se dostal v listopadu 2014 na summitu G20 v australském Brisbane po anexi Krymu a sestřelení malajsijského letadla MH17. Došlo v Petrohradu k nějakému skutečnému průlomu?

Turecko by prý mohlo koupit ruské stíhačky, pokud nedostane americké F-35, tvrdí tamní média

Rusko a Japonsko opět jednaly o uzavření mírové smlouvy, na níž se obě země od roku 1945 nejsou schopny dohodnout. A opět marně. Abe však „optimisticky“ prohlásil, že se smlouvy dočká ještě tato generace.

Na tiskovce po rozhovorech Putina s Macronem byly jak položené otázky zahraničních médií, tak i Macronovy odpovědi tlumočeny do ruštiny tak, aby se minimalizoval negativní efekt čerstvých výsledků vyšetřování ruské účasti na sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou.

Polsko má zájem o americkou základnu na svém území. Nabídlo až dvě miliardy dolarů

O to víc byl zdůrazněn Putinův požadavek, že se Západ musí naučit respektovat oprávněné ruské zájmy.

To má vypadat třeba tak, že když Rusko není součástí vyšetřování tragédie letu MH17, tak prostě žádné výsledky neuzná. Pozorovatelé současného Ruska už celkem dlouho vědí, že si Moskva svou účast v jakémkoli mezinárodním projektu představuje jako fungování Rady bezpečnosti OSN, tedy s právem veta.

Mařík: Pozor lidstvo, abys s inteligentními roboty nezašlo příliš daleko

Tento přístup však vůbec nefunguje na Čínu, která ke všem ruským návrhům, které se jí nezamlouvají, prostě mlčí. Mimo jiné proto, že si z Ruska kupuje vše, co potřebuje, a zbytek není její záležitost.

V tento okamžik je to předčasné, ale dohoda mezi Evropskou komisí a Gazpromem o dodávkách plynu do Evropy uzavřená minulý týden by mohla být počátkem takového vztahu i v případě EU–Rusko. Je to málo. Ale v dané situaci je to asi to nejlepší, čeho jsou obě strany schopné dosáhnout.

Autor je politický geograf

Komentář Jany Havligerové: Ano, líp už bylo
Komentář Bohumila Pečinky: Zeman je pachatelem nevládnutí
Analýza: Režisér Stone nechal Putina mluvit, vynikla tak ruská z nouze ctnost

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!