Češi by měli na kancléřku změnit názor Německá kancléřka Angela Merkelová je spolu s Donaldem Trumpem a Jeanem-Claudem Junckerem nejméně oblíbeným politikem v Česku. Je to dost nezasloužená pozice, kterou kancléřka získala jediným rozhodnutím: tím, že se na sklonku léta roku 2015 odhodlala řešit humanitární krizi a přijala v Německu statisíce uprchlíků. Od té doby jí Češi, kteří se bojí islámu a migrantů z Afriky, nemohou přijít na jméno.
Nezasloužené je to zejména proto, jak ve světě a doma Merkelová vystupuje a jak se snaží prosazovat Evropskou unii jako mezinárodního hráče. Doma už nějaký ten rok dává hlas mladým a snaží se je vtahovat do politiky.
Minulý týden zase ukázala, že umí mluvit i s těmi, kteří ji nemilují, ba nenávidí. Její debata s občany ve Stralsundu, v Meklenbursku-Předním Pomořansku, v zemi bývalé NDR, ukázala, že její schopnost mluvit otevřeně s nadhledem a vtipem není zase tak vzdálená komunikačním dovednostem nejoblíbenějších českých politiků. Stížnosti na nefunkční demokracii odbyla vyloženě v zemanovském stylu. „Myslím, že nejlepším důkazem toho, že to s demokracií u nás není tak, jak říkáte, je přece to, že teď tady spolu mluvíme.“
Angela Merkelová má před sebou poslední dva roky působení ve funkci kancléřky. Už teď je jisté, že to budou nejtěžší dva roky jejího mandátu. Zpomalení ekonomiky, která táhne celou Evropu i Česko, a vzestup pravicových populistů na východě země, to jsou spolu s táhnoucí se krizí identity EU horší balvany, než byli uprchlíci. Měli bychom v tom kancléřce spíše fandit. Když se jí v tom s ostatními nepovede dobře, bude mít česká politika po dlouhé době skutečné problémy. Zapomeňme už na rozmarné léto s odvoláváním jednoho ministra, realita je jinde. Svět nepočká, až na ni budeme připraveni.
