Zapnout v posledních dnech televizi v Iowě znamenalo schytat přímý zásah děsivou palbou volebních reklam a spotů zarážejících svou hlasitostí a zuřivostí. Republikánské soutěžení se tímto způsobem zvrhlo z prostého důvodu: kvůli verdiktu Nejvyššího soudu, který dal „nezávislým“ skupinám neomezený prostor k financování politických kampaní.
Aby ovlivnili hrstku iowských voličů, kteří se primárek účastní, utratili kandidáti 12,5 milionu dolarů, což je bezprecedentní suma. Jen třetinu z toho zaplatili kandidáti sami, zbytek pochází z „politických akčních výborů“ (PAC) podporujících jednotlivé kandidáty.
Tyto výbory jsou však jen septiky, do nichž movití a vlivní mohou nalít neomezené množství peněz, z nichž jsou placeny reklamy, které tak teoreticky vznikají nezávisle na kandidátech. Ve skutečnosti jsou ale PAC součástí volebních strategií. Jsou všechny vedeny blízkými spolupracovníky kandidátů. A Iowa je jen začátek. Neexistuje omezení počtu peněz v kampani a neexistuje odpovědnost kandidátů za to, co se za tyto peníze koupí.
