Odborníci tak nejspíš musí na policejních vahách na jedné straně skladovat lahve vína a na druhé rovnat svazky pětitisícovek, aby zjistili, zda si podle hmotnosti Rath opravdu mohl myslet, že nese víno.
Výmluvu na vinný dárek ale už nelze použít na desítky milionů, které policie zajistila při domovních prohlídkách. Pokud David Rath bude chtít pokračovat v popírání viny a řečech o „politické popravě“, bude muset věrohodně vysvětlit, odkud částky pocházejí. Zmapovat veškerý byznys (alespoň ten legální), ke kterému se kdysi mladý internista Rath od devadesátých let až dosud připletl, přitom zdaleka není jednoduché.
S Pancovou do politiky i byznysu
Rath se po celou svou kariéru obracel v mnoha případech na stále stejné lidi, které poznal už jako nemocniční odborář. Zatčená ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová patří už od poloviny devadesátých let k jeho klíčovým spojencům. Kryla mu tehdy záda jak při vstupu do politiky, tak do byznysu.
Čtěte také:
Rath už je ve vězení, litoměřičtí spoluvězni ho očekávali
Advokát obviněného Ratha podal stížnost proti obvinění i vazbě
Rath vystoupil z ČSSD a rezignoval na post hejtmana
Když si mladý internista z pražské Fakultní nemocnice Motol a šéf radikálního Lékařského odborového klubu (LOK) začal v roce 1996 namlouvat stranu Jiřího Dienstbiera Svobodné demokraty a později se stal i jejich volebním lídrem, nabídku kandidovat dostala i jeho spolupracovnice z LOK Kateřina Pancová (a další Rathovi přátelé, které později dosadil do vysokých funkcí: Milan Kubek či Michal Sojka).
Kromě politiky a LOK ale Rath a Pancová ještě v témž roce rozjeli firmu Paracelsum – patrně nejvýnosnější Rathův známý byznys. Jak Rath, tak Pancová byli společníky firmy, která provozovala několik ambulancí. V roce 2007, tedy v době své kampaně proti prodeji krajských nemocnic ve Středočeském kraji, Rath koupil prostřednictvím Paracelsumu i nemocnici na pražském Chodově.
V roce 2008 svůj poloviční podíl prodal firmě Medica CZ, kde ale sedí zase Rathovi letití spolupracovníci. Podle smlouvy cena podílu činila čtyři miliony. Tři splátky po 600 tisících měly proběhnout v roce 2008, třistatisícová splátka pak v roce 2009 a nad to ještě osmnáct stotisícových splátek od září 2009 do března 2011.
Vedle Paracelsumu si Rath udržuje svou praxi a od roku 2004 je podílníkem v rodinné firmě 4R. Na deklarovanou hostinskou činnost si však Rath už nenašel čas. Místo hospodského se stal o rok později vrcholným politikem na postu ministra zdravotnictví.
Časopis za všechny prachy
Když Rath s Pancovou v roce 1996 zakládali síť ambulancí, byl to logický tah. Na dobře placenou politiku to tehdy rozhodně nevypadalo. Rath nejprve neuspěl v ODS, odkud v roce 1994 odešel, naopak jako lékařský odborář si z premiéra a předsedy ODS Václava Klause udělal terč výpadů (v roce 1996 pro něj zorganizoval akci dárek, kdy premiérovi nespokojení lékaři a pacienti měli posílat drobné připomínky neřešeného zdravotnictví, „avšak nic, co by bylo závadné, například infekční,“ dodával Rath).
Ve Svobodných demokratech se stal sice rovnou místopředsedou strany, už v roce 1997 po prohraných volbách ale odešel, protože mu nepřinesla vytoužený poslanecký post. V roce 1998 se nechal raději zvolit radikálními doktory do čela České lékařské komory, kde už opět mohl hrát o milionové částky.
Předtím mocně kritizoval dosavadního šéfa ČLK Bohuslava Svobodu za hospodaření: „Loňský a letošní rozpočet obsahují celou řadu podivných položek, jako je public relations či neuvěřitelné náklady na právní pomoc a časopis, jenž je trvale chabé úrovně,“ vytýkal Svobodovi Rath. Sám si vzal na starost vydávání komorového časopisu Tempus Medicorum, doslova zlaté tele, protože v něm lze uveřejňovat i reklamy na léky na recept a zasáhnout jimi desítky tisíc lékařů.
Komora vydávání časopisu přenesla na Rathovu blízkou spolupracovnici, břeclavskou gynekoložku Evu Klimovičovou, a výsledkem bylo, že z desítek milionů za inzerci nic na zisk pro ČLK nezbylo. Rath se obviněním ze špinavého kšeftu bránil, po jeho nástupu na ministerstvo ale kdosi zveřejnil nahrávku, kde Klimovičová nabízí schůzky s Rathem za inzerci právě v časopise. Rath opět vše popřel, Klimovičovou soud pro nedostatek důkazů osvobodil a nad ušlým ziskem desítek milionů z inzerce farmaceutických firem se zavřela voda.
Místa pro staré kamarády
Po soukromém a komorovém byznysu se Rath jako vrcholný politik brzy zorientoval i v tom státním. Pro to, aby se dostal na post ministra zdravotnictví v socialistické vládě Jiřího Paroubka, musel zcela popřít dosavadní názory. Nejmarkantněji to bylo vidět v případě poplatků pacientů. V roce 1996 začínal jako odborář vychovaný v ODS s požadavkem na poplatek za den v nemocnici či za odvoz sanitkou. V roce 1999 jako šéf ČLK pobouřil názorem, že plenky pro seniory jsou nadstandardem, který nemá stát co platit: „Když z něho platíme rohlíky, polévku a pampersky, nemůžeme se divit, že na transplantace jater pro malé děti organizujeme sbírky.“
Pod Paroubkem se ale Rath během chvíle přerodil v přesvědčeného socialistu odmítajícího poplatky. Své ministrování začal velkým třeskem ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Uvalil na ni nucenou správu a pomohl kamarádům z někdejší kandidátky Svobodných demokratů k teplým místům. Michal Sojka šel dozorovat VZP, Milanovi Kubkovi předal řízení ČLK. Do čela VZP nakonec dosadil dalšího kamaráda ze „staré gardy“ LOK Pavla Horáka. Později se našlo teplé místo i pro opileckého přeběhlíka Petra Kotta, který začal řídit středočeskou pobočku VZP. Kott je nyní další ze zadržených policií v korupční kauze.
Stavět. A hlavně za draho
V roce 2006 sice skončila jeho krátká ministerská kariéra, ale Rath se obdivuhodně rychle zorientoval na nových postech. Stal se nejen poslancem, ale i zastupitelem v Hostivicích, městečku za Prahou, kde střídavě žije u své ženy a milenky. Hostivice za Ratha postihl raketový rozvoj.
Jedna historka za všechny: V prosinci 2006 na zastupitelstvu se Rath divil, že město nefinancují i fondy Evropské unie. O rok později už to dělá neznámá firma CWE. Jakmile se v roce 2008 stane Rath středočeským hejtmanem, firma vyhraje i zcela nestandardní tendr na zajišťování evropských dotací pro kraj (všude jinde si evropské dotace administrovaly samotné kraje).
Hostivice s Rathovým vlivem v pozadí během pár let vybudovaly sportoviště, opravily školu, založily gymnázium, všude je nová zeleň. V současné situaci stojí za zmínku i účelové stěhování pobočky středočeské záchranné služby v roce 2010. Musela se odstěhovat z Rudné, domovského města Pancové, do Hostivic, domovského města Ratha.
Příliš velké sousto
Od roku 2008 mohl Rath uplatňovat vliv jako středočeský hejtman a okamžitě se uvedl vyhozením ředitelů největších nemocnic v kraji. Do Kladna nastoupila právě Rathova odborářská známost Pancová, nyní zadržená policií. Do nemocnic pak Rathův krajský úřad mohutně investoval za podpory eurofondů. Jakmile se někdo ozval, Rath ho okamžitě umlčel.
Když se třeba primáři postavili proti předraženému novému pavilonu za 450 milionů, byli okamžitě odvoláni. Sebevědomý Rath hájil tendr připravený firmou ML Compet, bývalou společností náměstka středočeských nemocnic a pravé ruky Ratha Filipa Bušiny. Bušina nakonec skončil v rukou policie pro stamilionové daňové podvody, Rath opět ale ze sebe dokázal setřást veškerou vinu.
Právě eurodotace se Rathovi staly osudnými. Soukromý byznys či byznys v ČLK a Hostivicích nikoho nezajímal, ale rozdělování dotací v kraji už zachytila protikorupční policie. Rath se teď bude muset hodně snažit, aby jeho příběh více připomínal neoprávněné zadržení policisty Jana Mareše z kauzy Skloexport, jemuž někdo v roce 1998 podstrčil falešný úplatek, než kauzu ředitele Centra kuponové privatizace Jaroslava Liznera z roku 1994. Pro začátek musí alespoň přesvědčit policisty, že svazky pětitisícovek za sedm milionů váží tolik, co lahev dobré frankovky.
Milníky života oblíbeného politika
David Rath se narodil 25. prosince 1965 v Praze; jako mladý internista v Motole v roce 1995 založil radikální Lékařský odborový klub, kde si našel mnohé spolupracovníky pro politiku i byznys prošel ODS, Svobodnými demokraty a v roce 2006 zakotvil v ČSSD; z pravicové obhajoby poplatků se stal jejich radikálním odpůrcemv roce 2006 rozjel s firmou Paracelsum síť ambulancí, později koupil nemocnici na pražském Chodově a v roce 2008 podíl prodal; má také rodinnou firmu 4Rod roku 1998 do roku 2005 vedl Českou lékařskou komoru; přežil odhalení zfalšované atestace i korupci kolem komorového časopisu a v roce 2005 se stal ministrem zdravotnictví od roku 2008 byl hejtmanem Středočeského kraje; za údajnou korupci při správě eurofondů pro kraj ho nyní zatkla policiežije v Hostivicích u Prahy, střídavě u manželky a milenky, má dvě děti, patří k nejneoblíbenějším politikům v Česku
