Mráz dává Česku zabrat. Včera v deset hodin dopoledne padl historický rekord v zatížení české přenosové soustavy. V jeden okamžik si spotřebitelé z drátů tahali výkon přes 12 tisíc megawattů. A protože svítilo slunce a mráz svědčí solárním elektrárnám, tak osm procent z tohoto výkonu dodaly fotovoltaiky. Byly třetím nejdůležitějším zdrojem elektřiny. Tím ale elektrárenské bizarnosti končí. Čtvrtinu elektřiny vyrobily jaderné elektrárny a více než polovina proudu se zrodila spálením uhlí. Tak ještě že ho máme.
I doprava má své bizarní maličkosti. Třeba když dnes už poločínský český dopravce České aerolinie bude létat mezi Prahou a Ostravou ne dvakrát, ale čtyřikrát za den. Zpáteční letenka bude za patnáct stovek. Že by zrovna ve střední Evropě nedávalo větší smysl urazit těch 300 kilometrů vlakem? Zvlášť, když po započtení cesty na letiště a z letiště je cestující na místě ve srovnatelném čase. Prý létají hlavně zahraniční obchodní cestující. Asi si myslí, že Ostrava je uprostřed pouště.
ČEZ se konečně zbavil koule na noze v podobě bulharské energetiky. V zemi byl už pár let úhlavním nepřítelem. A bude jím i dál. Premiér Borisov nechá transakci prošetřit, prý je divná. Sám ale bulharské dráty jménem státu koupit nechtěl. V Česku to ČEZ také nemá jednoduché. Premiér Babiš důrazně žádá, aby vedení firmy transakci důkladně vysvětlilo dozorčí radě. Té, která prodej schválila.
