Raketově rostoucí inflace, energetická krize, nestabilita trhů a krize západních hodnot jako takových. Svět čelí mnoha výzvám, které logicky vzbuzují obavy. Podle hlavního ekonoma Saxo Bank Steena Jakobsena je jediná cesta z krize a tou je zvýšení produktivity. S tím je podle něj spojena i změna myšlení jak vlád a centrálních bank, tak jednotlivců, která dle Jakobsenových slov již není možností, ale nutností.
Saxo Bank je známá svými „šokujícími“ předpověďmi, které vydává každý rok. Nicméně uplynulé dva roky nám ukázaly, že realita občas dokáže být mnohem více šokující než jakákoliv předpověď. Myslíte, že tato doba s covidem skončila, nebo se nepředvídatelnost stane novou normou?
To je výborná otázka na úvod, hlavně proto, že má v sobě spoustu různých nuancí a možných pohledů na věc. Začal bych tím, že to nezačalo s covidem. Ostatně, předpověděl byste, že Donald Trump v roce 2016 vyhraje prezidentské volby? Asi ne, stejně jako to předpovídal málokdo a když už, tak šlo spíše o lidi, u kterých to bylo spíše jejich vlastní přání než nějaká kvalifikovaná předpověď. Dokonce si myslím, že krátce před volbami by to nepředpověděl ani on sám. Co se vaší otázky týče, hodně záleží na tom, co si kdo pod oním pojmem „šokující“ vlastně představí. Pokud si to definujeme jako vysoce volatilní a málo transparentní, tak ano, v tomto případě si myslím, že to ještě nějakou dobu bude nová norma. Ukázat si to můžeme třeba na současném dění točícím se kolem inflace.
Myslíte, že samotný nárůst inflace je šokující a nepředvídatelný?
O to ani tak nejde. Podívejme se na inflaci v ryze teoretické rovině. Může mít a často mívá velmi zničující efekt, stejně dobře ale umí působit jako něco, co způsobí velké narovnání prostředí. Ze systémového pohledu můžeme říci, že v uplynulých letech kdykoliv tu byla nějaká krize, tak se snižovaly úvěrové sazby, aby se stimulovala ekonomika. Teď jsme ale v situaci, že pokud bychom takto postupovali, inflaci jen posílíme. Rozdíl mezi dneškem a tím, co jsme tu měli v uplynulých řekněme třiceti letech, je ten, že teď skutečně vnímáme cenu všech kroků, které ke zvládání situace podnikáme. Když teď váš český prezident jmenuje nové členy rady centrální banky, nejspíše to povede k vyšší inflaci. Až bude česká vláda přijímat opatření ke zmírnění energetické krize, povede to určitě k větší inflaci. Když bude svět usilovat o deglobalizaci, opět půjde minimálně krátkodobě o proinflační krok. Energetická soběstačnost a bezpečnost? Opět to něco stojí a opět to bude navyšovat inflaci. Dosud jsme na tu cenu našich kroků nehleděli a reálná fyzická ekonomika se během toho stala příliš malou.
Jak k tomu došlo?
Nedostatečně jsme investovali do kapacit na straně nabídky a to nám přineslo fiskálně expanzivní politiku, kvantitativní uvolňování a zelenou transformaci. Tyto tři věci dohromady jsou prostě příliš velké na to, aby s nimi ta reálná ekonomika udržela tempo. Jednoduše z pohledu surovin a zdrojů, nedostatku pracovních sil a celkové elasticity. Inflace na nás teprve udeří. Ač ji 99 procent lidí vnímá jen negativně, já jsem toho názoru, že může přinést i pozitiva. Nevyhnutelně totiž rozbije starý model a ten se bude muset přetransformovat do modelu s vyšší efektivitou. Ano, znamená to, že nás čekají velmi zlé časy, ale pokud během nich budeme více investovat do reálné ekonomiky, do lidí a produktivity, tak z nich můžeme vyjít silnější. Tahounem těchto změn ale nebudou centrální banky.
Proč ne? A kdo tedy oním tahounem bude?
Jsou svou mentalitou příliš vzdáleny i samotnému chápání tohoto mechanismu. Vždyť to byly v prvé řadě ony, kdo stvořil současné nerovnosti ve světě tím, že opakovaně uplatňovaly principy známé jako trickle down. To už z definice vede jen k tomu, že bohatí ještě více bohatnou. Změnit uvažování centrálních bankéřů bude mnohem složitější než změnit uvažování obyčejných lidí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
