Armáda je odrazem společnosti, říká na základě osobní zkušenosti generál Jiří Šedivý. Ta ruská se při vojenských přehlídkách sice prezentovala údajně nezničitelným obrněným transportérem T-14 Armata, ve skutečnosti to ale bylo jen pozlátko. Nejméně jeden takový tank byl zničen v Sýrii, na ukrajinské bojiště podle všeho ani nevyjel.
Důvodem podle Šedivého není záměr nasadit supermoderní vozidla až v těchto dnech, které budou rozhodující, ale fakt, že výroba původně plánovaných 2000 kusů byla nad finanční možnosti i schopnosti výrobního závodu, a tak byl jejich počet redukován.
„Dnes si myslím, že Rusové ještě stále nemají vybavený více než možná jeden prapor,“ odhaduje. Právě korupce a nekompetence umožnily Ukrajincům připravit se na boj, ale také zapříčinily smrt mnoha civilistů. A ještě zapříčiní.
„Bohužel tahle poměrně špatná připravenost, špatný výcvik a špatné velení v důsledku znamenají, že i jednotky jsou z morálního hlediska velmi nízko a špatně připravené. To jsou ty vraždy, kterých se potom dopouštějí vojáci, kteří se dostávají často do bezvýchodné situace. A protože jsou velitelé slabí, tak nejsou schopni tu agresi, někdy i beznaděj takových vojáků korigovat, a pak se začínají projevovat ty velmi násilnické metody, které končí případy jako v Buči a podobně,“ vysvětluje generál Jiří Šedivý.
Změnu v buranském způsobu boje nelze očekávat ani od nového vedení v čele s generálem Aleksandrem Dvornikovem a staršími, mnohdy už vysloužilými veliteli. Ti přistoupí k masivnímu bombardování a nekompromisní likvidaci všeho bez ohledu na civilní obyvatelstvo.
Aktuální poměr sil na bojišti hodnotí na základě dostupných informací jako vyrovnaný, s lehkou převahou Rusů na hlavním směru z donbaské oblasti směrem do nitra Ukrajiny. Z hlediska připravenosti, schopnosti orientovat se a přijímat správná rozhodnutí mají nicméně navrch Ukrajinci, a pokud by se Rusům nepodařilo překonat je velkým počtem vojsk, mohla by být ruská „speciální operace“ ještě neúspěšnější, než od samého počátku je.
„Rusové v okamžiku, kdy se rozhodli, že napadnou Ukrajinu, už prohráli,“ hodnotí bývalý náčelník armádního generálního štábu a taky bezpečnostní poradce. Pochybili ale i Ukrajinci, když svou armádu vyzbrojovali velmi pomalu a záložní sbor vůbec. A korupci se také nevyhnuli.
Možnost, že by ruská armáda zaútočila na další státy, Šedivý vylučuje s tím, že „přece jenom generálové jsou lidé racionálnější než politici. A když začnou generálové počítat, i ti ruští, co by se proti nim postavilo, kdyby třeba provedli útok na některý z pobaltských států, případně Polsko a podobně, tak si musejí spočítat, že ten potenciál států Severoatlantické aliance je tak obrovský, že by Rusové skutečně nemohli uspět.“ Za nepravděpodobné přitom považuje také použití jaderných zbraní, tím by Rusko přišlo o všechny spojence a pohřbilo i svůj „čínský sňatek z rozumu“.
