Až jedna třetina spotřebovatelného jídla na světě se vyhodí. Podílejí se na tom prodejci i jednotliví konzumenti. V Evropě vedou ve špatném nakládání s potravinami Češi, a to zejména ti ve studentském věku. Naopak ve Francii nebo Itálii se po reformách začíná situace zlepšovat.
V Česku platil do roku 2014 kontroverzní zákon, který supermarketům přikazoval, aby krátce prošlé či jinak nevyhovující potraviny, které chtěly věnovat na dobročinné účely, zdanily. Ani po zrušení zákona však supermarkety působící v Česku stále nemají větší motivaci přebytečné potraviny darovat potřebným. Jinak je tomu v Itálii. Tam prošel parlamentem návrh zákona, podle kterého se obchodníkům daň naopak zmenší, pokud potraviny darují, a zákon teď čeká na schválení senátem. „Snažíme se, aby bylo pro firmy výhodnější potraviny darovat, než je vyhodit,“ podle deníku The Independent italský ministr zemědělství Maurizio Martin.
Itálie však není první vlaštovkou. Ve Francii už zákon zamezující vyhazování jídla, které by mohlo posloužit charitativním organizacím, platí. Supermarketům hrozí vysoké pokuty, pokud by spotřebovatelné potraviny poslaly rovnou do kontejnerů. „Je skandální vidět, jak se do popelnic u supermarketů společně s ještě stále poživatelným jídlem lije bělidlo,“ citoval The Independent Guillaumea Garota, který stojí za prosazeným zákonem. Jinou taktiku, jak předejít plýtvání, zvolili v Dánsku. Tam vznikl supermarket prodávající potraviny, které by jinak skončily v popelnici, za méně než polovinu jejich původní ceny.
Co by způsobil podobný obchod v České republice? S často zmiňovanou touhou po slevách by asi česká nátura zvolila spíše levnější krám. Možná že by část potravin byla na nižší úrovni než ve vedlejším supermarketu, ale rozhodně ne pokaždé. Obchod by ovoce a zeleninu nabízel ve stejném stavu jako konkurence, jen by kusy působily horším dojmem nebo měly netradiční tvar. Ale proč si vlastně nekoupit lehce nadměrnou cibuli či rovnější banán, pokud by se prodával za třetinu ceny?
Plýtvají mladí, senioři si to nemohou dovolit
Celá diskuse kolem plýtvání jídla vybízí ještě k jedné otázce. Co všechno je započítáno v ceně jedné položky, kterou si v běžném supermarketu koupíme? Představte si, že do košíku vkládáme jedno jablko. Neplatíme však ještě za dvě další, se kterými se dopředu počítá, že skončí v popelnici? Pokud ano, je tím značně ovlivněna cena pro zákazníka supermarketu. Podle magazínu Forbes se v Evropské unii až 20 procent ovoce a zeleniny vůbec nedostane na pulty obchodů.
Na vině ale nejsou jen supermarkety. Podstatná část ovoce a zeleniny, i když z obchodu doputovaly až do soukromé ledničky, stejně skončí v odpadu. V České republice jsou to právě domácnosti, které plýtvají jídlem ještě více než obchody, jak konstatuje předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. V průměru vyhodí každý Čech 80 kg zdravotně nezávadných potravin za rok, upozornila pro server Aktuálně.cz. „V roce 2014 byli Češi vyhlášeni největšími plýtvači potravin v Evropě. A pozor, ani ne tak vinou hypermarketů, ale domácností, jednotlivců. Plnou třetinu jídla, co nakoupí, tak české domácnosti vyhodí,“ říká. Nerozumnost v nakupování potravin, které včas nevyužije, průměrného Čecha podle Radiožurnálu vyjde na 20 tisíc korun ročně. Nakupování „do zásoby“ – mnohdy v době akcí a slev – se tak paradoxně může prodražit, když zlevněné potraviny skončí v koši.
Z kontejnerů se vaří pro potřebné
I přes nelichotivý domácí stav může představovat změna zákonů ve Francii a Itálii blýskání na lepší časy. „Další krokem je požádat prezidenta Françoise Hollanda, aby zvýšil nátlak na Jeana-Clauda Junckera, a ten zákon rozšířil na celou Evropskou unii,“ tvrdí iniciátor francouzského zákona, právník a aktivista Arash Derambarsh podle Radia Wave. Uvědomělá politická reprezentace ale není všechno. Problematice znehodnocování použitelného jídla se věnuje celá řada neziskových organizací, které si zaslouží uznání. Ke smlouvě o zodpovědnějším nakládání s potravinami se navíc zavázaly společnosti jako Nestlé, Coca-Cola či řetězec Tesco.
Na plýtvání jídlem odpovídají i lidé hlásící se k tzv. freeganství. Po nocích vybírají popelnice pod správou supermarketů a odnášející si třeba náruče plné zeleniny. Přitom nejde o bezdomovce, ale lidi, kteří by za potraviny mohly zaplatit. Jen jim přijde nesmyslné s jídlem plýtvat. Jedním z nich je Marek Dočekal, který čas od času ukazuje na svém facebookovém profilu, co se dá z popelnice získat. „Všechno je to dobré kvalitě, žádná plíseň ani hniloba. Prostě to vyhodili z různých důvodů – asi to zabíralo místo v regálech. Ty sýry jsou ještě v záruce, pečivo není ztvrdlé, naopak pěkně akorát ke konzumaci,“ píše ke konkrétnímu úlovku. Marek je součástí jedné skupiny hlásící se k mezinárodní organizaci Food Not Bombs. Její příznivci pravidelně zdarma vaří vegetariánské a veganské jídlo většinou pro lidi bez domova. „Venku u kontejneru stála obsluha na cigárku a pěkně jsme si pokecali. Řekl nám, že nás 'nevidí ' a že se mu líbí, že to bereme na vaření pro lidi, co to potřebují,“ dodává Marek.
Podle Radiožurnálu by přitom vyhozené jídlo dokázalo zasytit nejméně miliardu lidí, a to nejen těch ze zemí třetího světa, ale i chudé či znevýhodněné doma. Konec plýtvání jídlem by se také pozitivně projevil na cenách výrobků a domácnosti by ušetřily nejen na cenách, ale i na množství jídla, které jinak končí v odpadcích. Neplýtvat je výhodné pro všechny.
