Rozhodnutí zrušit každoroční tiskovou konferenci ruského prezidenta Vladimira Putina padlo na poslední chvíli kvůli rostoucím obavám, že televiznímu přenosu bude dominovat válka na Ukrajině. Napsal to list The Moscow Times, jenž se odvolává na šest činitelů z Kremlu a vlády. O tom, že se letos konference neplánuje, informoval v pondělí prezidentův mluvčí, důvody neuvedl.
Putin těchto tiskových konferencí uspořádal už sedmnáct. Podle The Moscow Times jsou důležitou součástí ruského politického kalendáře a šéfovi Kremlu poskytují příležitost ukázat, jak ovládá denní problémy. Letos je to poprvé za deset let, kdy se tradiční akce neuskuteční. Konference se nekonala například v době, kdy byl Putin premiérem.
Letos podle listu v Kremlu panovaly hlavně obavy z toho, že by Kyjev mohl těsně před televizní událostí zorganizovat velký útok. „Nikdo nemůže poskytnout stoprocentní záruku“, že se takový útok neodehraje, řekl listu jeden z kremelských činitelů. „Prezident si toho byl vědom a byl to silný argument proti uspořádání tiskové konference,“ dodal.
Přípravy na tiskovou konferenci přitom byly podle šesti činitelů v pokročilém stadiu. Úředníci si podle listu přáli zůstat v anonymitě, aby mohli mluvit otevřeně. „Hovořilo se o situaci na frontových liniích a jak se nevyvíjí nejpříznivěji,“ uvedl kremelský činitel, podle něhož se však všichni domnívali, že Putin si s tím poradí. Minulý měsíc se ovšem začaly mezi nejvyššími představiteli objevovat pochybnosti, píše The Moscow Times.
Oteklý Putin se šampaňským: Začala si Ukrajina
Rusko v posledních měsících utrpělo na Ukrajině, kterou napadlo 24. února, řadu vojenských neúspěchů, včetně ústupu z Chersonu. Patří mezi ně rovněž nedávné útoky pomocí dronů na letiště hluboko na ruském území, ze kterých Moskva viní Ukrajinu. Úředníky plánující konferenci prý znepokojily rovněž exploze na Kerčském mostě nebo problémy provázející mobilizaci v Rusku.
Jednou z dalších obav Kremlu při Putinových vystoupeních je, že přílišné spojování prezidenta s válkou bude mít negativní dopad na jeho popularitu, poznamenal list. Ačkoliv drakonická cenzura ztěžuje vyhodnocování postoje běžných Rusů k invazi na Ukrajinu, nedávno uniklé vládní průzkumy naznačují, že se v zemi může šířit únava z bojů.
Jeden z průzkumů veřejného mínění provedený na objednávku Kremlu, o němž minulý měsíc informoval nezávislý server Meduza, odhalil, že na 55 procent Rusů je pro mírová jednání s Ukrajinou. A dva nezávislí novináři před několika dny napsali, že sondy veřejného mínění zorganizované úřady naznačují, že se stále méně Rusů domnívá, že Putin udělal rozpoutáním války správnou věc. V polovině listopadu si to podle průzkumů myslelo 60 procent dotázaných, což je podle žurnalistů nejméně od jara.
Na tiskové konferenci by se podle všech šesti činitelů nebylo možné vyhnout válce coby hlavnímu tématu. Putin se na akci, jejíž scénář je velmi propracovaný, obvykle věnuje sociálním otázkám a nabízí rovněž pomoc s konkrétními problémy, upozorňuje The Moscow Times. Tentokrát by však bylo podle něj velmi obtížné takovou agendu prosadit.
Rozhodnutí vynechat tiskovou konferenci je vzácnou ukázkou toho, jak události na bojišti ovlivňují politické rozhodování v Moskvě, míní list, podle něhož to však není jediná významná politická událost, kterou Kreml uprostřed bojů na Ukrajině odsunul. Putin letos neuspořádal ani tradiční televizní debatu, v níž odpovídal na otázky občanů, a Kreml zatím ani nestanovil datum každoročního projevu o stavu země.
