Česká vláda uvažuje o tom, že by odstřihla od veřejných peněz některé rizikové ruské firmy. Zároveň by Praha mohla navrhnout rozšíření sankčního seznamu Evropské unie, na kterém po ruské invazi na Ukrajinu figurují stovky ruských činitelů a desítky subjektů. Před jednáním s unijními kolegy to dnes novinářům v Bruselu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož Česká republika už zmrazila některé účty lidí z unijního seznamu.
Velvyslanci zemí EU se dnes dohadují nad podrobnostmi už čtvrtého balíku sankcí, v němž by k lidem s dosud zmrazeným majetkem a zákazem pobytu v unijních zemích měla přibýt skupina oligarchů.
Čeští vládní politici už v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš kromě toho požádal Evropskou komisi (EK), aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.
Jaké sankce byly uvaleny na Rusko?
Podle Stanjury pracuje Finanční analytický úřad (FAÚ) na prověřování účtů lidí z už schválených sankčních seznamů, Česko by ale mohlo zajít ještě dál.
"Některé účty jsme už zmrazili a současně debatujeme o tom, že bychom případně přidali nějaké sankce ze strany České republiky," řekl Stanjura. Mohly by se podle něj týkat firem, které by bezpečnostní složky vyhodnotily jako rizikové. Ty by stát odstřihl od veřejných zakázek, dotací či daňových pobídek, řekl ministr.
Stanjura dodal, že Česká republika by mohla navrhnout i další rozšíření sankčního seznamu EU.
