Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že Čína má i po skončení třídenního vojenského cvičení ve vodách kolem ostrova své válečné lodě a ve vzduchu vojenská letadla.
Podle Číny bylo cílem cvičení natrénovat „úplné obklíčení“ Tchaj-wanu. To bylo podle prohlášení čínské armády úspěšně ukončeno v pondělí. Agentura Reuters podle informací z ostrovní země uvedla, že kolem ostrova dál operovalo devět čínských plavidel a 26 letadel včetně stíhaček J-16 a Su-30.
Peking manévry zahájil poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla s šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym.
V březnu se na pětidenní návštěvu Tchaj-wanu vydala také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová provázená delegací podnikatelů, představitelů ministerstev, zástupců vědecko-výzkumných pracovišť, představitelů kulturních institucí i českých krajů a měst. Pekarová se sešla s prezidentkou Cchaj Jing-wen a premiérem Čchen Ťien-ženem a podepsala prohlášení o meziparlamentní spolupráci. Vystoupila také v tchajwanském parlamentu s projevem, jehož ústředním motivem byla historická paralela s událostmi roku 1968 v tehdejším Československu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud ostrov vyhlásí nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu.
