Bohatství za sto let na americké burze vytvořila jen hrstka firem, většina akcií investorům spíš ubližovala

Výběr akcií na vlastní pěst, takzvaný stock picking, se mnoha investorům zdá jako správná volba. Na trhu přeci vidíme tituly, které dokážou během krátké doby vyrůst o desítky či stovky procent a výrazně tak překonat výnos trhu nebo indexů. Jak ale asi už tušíte, ve skutečnosti to není tak jednoduché. 

Hendrik Bessembinder z Arizonské státní univerzity zveřejnil pracovní studii, ve které pracuje se stoletou databází americké akciové historie od roku 1926 do konce roku 2025. Na téměř třicet tisíc akcií a přes 29 tisíc firem aplikoval metodu „kup a drž“ s reinvestováním dividend a metodu „tvorby bohatství pro akcionáře“, která počítá výnos akcionářů nad výnos státních pokladničních poukázek. 

Sotva polovina akcií dosáhla pozitivního výnosu

Při využití metody „kup a drž“ odpovídal kumulativní výnos celého portfolia váženého tržní kapitalizací více než 1,5 milionu procent za celých sto let, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu o 10,1 procenta. Pokladniční poukázky za stejné období vynesly 2 434 procent, zhruba 3,3 procenta ročně. Průměrný výnos akcie za celé sledované období (které samozřejmě pro většinu akcií bylo výrazně kratší než sto let) byl 30 621 procent, nicméně mediánová hodnota byla záporná, −6,87 procenta. To znamená, že méně než polovina akcií dosáhla pozitivního výnosu, konkrétně šlo o 48,22 procenta, a pouze 41,17 procenta akcií překonalo za dobu v databázi pokladniční poukázky. 

Zároveň se výrazně zhoršil průměr mediánového výnosu za jednotlivé dekády. Za poslední čtyři desetiletí dosáhl jen necelých šest procent oproti více než 63 procentům v prvních šesti dekádách. Také podíl akcií, které za jednotlivá desetiletí překonaly pokladniční poukázky, klesl z více než 61 procent v prvních šesti dekádách na méně než 48 procent v posledních čtyřech. 

Kolik dolarů vlastně vydělali?

U metody „tvorby bohatství pro akcionáře“ počítá autor, kolik dolarů akcionáři vydělali oproti tomu, kdyby stejné prostředky ve stejnou dobu ležely v pokladničních poukázkách. Pro každou firmu sečte peníze, které akcionáři dostali na dividendách a zpětných odkupech, a přičte k nim hodnotu akcií na konci sledovaného období. Od toho odečte prostředky, které do firmy akcionáři vložili. To poté přepočítá do současnosti, jako by prostředky ležely v pokladničních poukázkách. Na rozdíl od procentuálního výnosu tady záleží i na velikosti firmy. U velké firmy znamená stejné procento zisku podstatně více dolarů než u malé. 

Proto Altria, firma s nejvyšším procentním výnosem, vytvořila „až“ 21. nejvyšší bohatství. Celkem společnosti vytvořily do konce roku 2025 bohatství odpovídající téměř 91 bilionům dolarů. Nicméně jen necelých 41 procent firem nějaké bohatství pro akcionáře vytvořilo, naopak přes 59 procent ho v porovnání s pokladničními poukázkami ničilo. Nejvíce bohatství do konce roku 2025 vytvořil Apple (přes pět bilionů dolarů) následovaný Nvidií (4,6 bilionu dolarů) a Microsoftem (čtyři biliony dolarů). Pouze 30 firem stojí za téměř 44 procenty celkem vytvořeného bohatství. Dohromady 17 197 společností bohatství ničilo, celkem ve výši 10,67 bilionu dolarů, dalších 10 802 společností vytvořilo bohatství ve stejné výši (10,67 bilionu dolarů) a jen 1 082 společností stojí za celkovou vytvořenou sumou bohatství ve výši 90,96 bilionu dolarů. Tato koncentrace je tedy skutečně výrazná. 

Hrstka vítězů křiví statistiku

Jak je to možné? Vysvětlení je vlastně velmi jednoduché. Akcie může ztratit maximálně 100 procent hodnoty, ale vydělat může tisíce i miliony procent. Hrstka vítězů tak táhne průměr nahoru a tento efekt ještě zesiluje složené úročení. Většina akcií zároveň v databázi dlouho nevydržela, průměr byl 11,7 roku, medián dokonce jen 6,8 roku. 

Co tedy napsat závěrem? Celkové vytvořené bohatství na americkém akciovém trhu se dá připsat na vrub relativně malému procentu akcií a mediánový výnos akcie za dobu, kdy byla na burze, byl v datech za celé století záporný. Pokud se tedy chce investor věnovat vlastnoručnímu vybírání jednotlivých akcií, měl by tuto statistiku mít minimálně na paměti. 

Druhou věcí, kterou si čtenář může odnést a kterou stojí za to připomínat, je skutečnost, že na dostatečně dlouhém horizontu může i relativně malý rozdíl v průměrném ročním zhodnocení udělat obrovský rozdíl. Nejvyšší kumulativní výnos za sledované stoleté období měla společnost Altria, jeden dolar na začátku stoleté periody by se změnil na asi 4,42 milionu dolarů, což odpovídá průměrnému ročnímu zhodnocení zhruba 16,5 procenta. Na druhém místě je společnost Vulcan Materials s průměrným ročním výnosem asi 14,0 procenta po dobu stejných 100 let. To je rozdíl 2,5 procentního bodu ročně, což na první pohled nemusí vypadat jako závratná hodnota. 

Nicméně jeden dolar vložený do Vulcan Materials před sto lety by se do konce roku 2025 změnil „pouze“ na necelých 502 tisíc dolarů, téměř devětkrát méně. Ačkoliv nikdo z nás pravděpodobně nemá stoletý investiční horizont, je dobré myslet na to, že složené úročení je skutečně osmý div světa.