Jiří Drahoš: Střet se Sykovou jsem nebral osobně

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Zdroj: E15 Michael Tomeš

Jiří Drahoš, neúspěšný finalista prezidentské volby, získal křeslo v Senátu hned v prvním kole. Lidé podle něj ocenili jeho kontaktní kampaň, ale roli prý sehrálo i to, že jej z klání o Hrad každý znal.

Co pro vás znamená zvolení senátorem v prvním kole?

Hlavně musím poděkovat všem voličům, kteří mě podpořili. Ukazuje to, že jméno Jiří Drahoš má na této politické scéně smysl a že ta velmi intenzivní kontaktní kampaň, kterou jsem vedl v posledním měsíci na Praze 4, doznala odezvy. Lidé to ocenili.

Máte pocit, že volební potenciál, který se ukázal v prezidentské volbě, jste dostatečně zúročil?

Jsem přesvědčen, že ano. Je to tak. Přece jenom díky prezidentským volbám, byť dopadly, jak dopadly, mě většina lidí zná, a když měli možnost setkat se se mnou osobně, tak to velmi ocenili. Takže já jsem opravdu během posledních pěti týdnů strávil čtyři až pět dnů v týdnu kontaktní kampaní, diskuzemi s voliči, debatami, rozdáváním letáků. A viděl jsem, že jsou lidi rádi, že si se mnou můžou potřást rukou, že si můžeme říci „dobrý den“ nebo se na něco zeptat. Takže ano, bez prezidentské volby by to bylo složitější.

Senátorem v prvním kole se nestává každý. V těchto volbách se to kromě vás povedlo ještě Jiřímu Čunkovi. Vidíte mezi sebou a Jiřím Čunkem nějaké společné osobnostní rysy?

Jiří Čunek je na Zlínsku, je to člen KDU-ČSL, já jsem nestraník z Prahy, moc podobností nevidím. S Jiřím Čunkem se známe, ale ne natolik, abych mohl dělat nějaká detailní srovnání.

Spíš jsem myslel nějaký osobnostní rys, jestli bychom třeba nenašli nějaký univerzální recept na vítězství v prvním kole.

To nevím, kdybych takový recept měl, rád jej ostatním kolegům dám. Ale nemám.

Je pro vás výsledek voleb zadostiučiněním vzhledem k tomu, že jste v přímém souboji porazil senátorkou a bývalou kolegyní z Akademie věd Evou Sykovou, která vůči vám byla hodně kritická? Bylo to osobní?

Já jsem nikdy nebral své střety s paní Evou Sykovou za osobní. To, že jsem ji v roce 2009 porazil při volbě předsedy Akademie věd, jsem bral jako věcnou záležitost a i další kontakty byly z mé strany vždycky věcné. Bral jsem to teď tak, že obhajovala svůj senátorský post a nebral jsem si ten souboj nijak osobně.