Brusel chce přerozdělit další vlnu uprchlíků, Česko by jich přijalo 1200 | E15.cz

Brusel chce přerozdělit další vlnu uprchlíků, Česko by jich přijalo 1200

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Evropská komise se příští středu chystá navrhnout přerozdělení mezi země Evropské unie 40 tisíc uprchlíků z Asie a Afriky, kteří v současnosti žádají v Itálii a v Řecku o azyl, prozradily agentuře Reuters zdroje z komise. Pokud by pro Česko platila předběžně uváděná kvóta 2,98 procenta, mělo by se připravit na přijetí 1192 běženců. Již dříve představila EK plán přerozdělení jiných 20 tisíc lidí, kteří jsou ještě mimo EU; v tomto případě by podle představ Komise mělo Česko přijmout 525 osob.

Údajně chystaný přesun 40 tisíc lidí se týká uprchlíků zařazených do programu takzvaného přemísťování, tedy pomoci s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v situaci, kdy některé hraniční země unie nejsou s to příval zvládat.

Podle agentury ANSA jde podle předběžných údajů minimálně o 24 tisíc žadatelů o azyl vyskytujících se v současnosti v Itálii a o 16 tisíc v Řecku. Odhady ale jdou i ke 36 tisíc, 40 tisíc a až 60 tisíc lidí na italském území, kteří mohou splňovat podmínky přerozdělení do dalších států EU.

Brusel původně pevné číslo nechtěl stanovovat. Podle Reuters bylo číslo 40 tisíc navrženo, aby se překonal odpor zemí, které proti kvótám mají námitky. Agentura přitom poukazuje hlavně na Francii.

Komise chce nicméně do konce roku připravit návrh na stálé rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými zeměmi. Kvóty, které EK navrhuje s ohledem na lidnatost jednotlivých unijních zemí, jejich ekonomiku, nezaměstnanost a další ukazatele, čeští představitelé odmítají a zdůrazňují princip dobrovolnosti.

Podobný postoj jako Česko má například Slovensko či Polsko, naopak pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo.

Půjde o již druhý návrh Evropské komise na přerozdělení běženců. Další oblastí týkající se kvót je takzvané přesídlování, kdy by jednotlivé členské země měly v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnout útočiště lidem, u nichž už je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Celkem by se program měl týkat 20 tisíc osob, na ČR by připadalo podle Komise 525 lidí.

Hraniční země EU si stěžuji na zjevnou nerovnoměrnost v potýkání se s uprchlickou problematikou. Jen šest členských zemí Evropské unie z celé osmadvacítky nyní vyřizuje zhruba 77 procent žádostí o azyl.

600 tisíc žadatelů o azyl

Loni bylo na území Evropské unie na 600 tisíc žadatelů o azyl. Nejsou proto vyloučeny tlaky na „spravedlivější“ přerozdělení přistěhovalců i v tak rozsáhlém měřítku.

Od začátku roku přibylo v EU dalších 60 tisíc běženců prchajících před válkami a chudobou v Asii a v Africe, z toho více než polovina v Itálii.

Návrhy Evropské komise budou ve většině případů vyžadovat konzultaci s Evropským parlamentem a souhlas kvalifikované většiny zemí EU, která odpovídá 15 zemím unie, představujícím ovšem nejméně 65 procent evropských občanů.

Británie, Irsko a Dánsko, které mají výjimky v otázkách azylové a přistěhovalecké politiky, víz a hraničních kontrol, by podle všeho neměly v této záležitosti hlasovat.

Žádosti o azyl mimoevropských migrantů v zemích EU (2014)
Německo 202 645
Švédsko 81 180
Itálie 64 625
Francie 64 310
Maďarsko 42 775
Británie 31 745
Rakousko 28 035
Nizozemsko 24 495
Belgie 22 710
EU28 625 920

Radek Palata: Migraci řeší jen prevence jejích příčin

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.