V konsolidované verzi, tedy odsouhlasené oběma stranami, je podle ní nyní jen velmi malá část dohody. „Zatím vyjednáváme dva roky a zabýváme se zejména technickými otázkami. V té oblasti jsme velice pokročili. Věříme, že na podzim budeme schopni postoupit do další fáze vyjednávání, ve které se právě tento konsolidovaný text bude vytvářet,“ uvedla eurokomisařka.
Cílem je dokončit vyjednávání a dopracovat text smlouvy ještě za Obamovy administrativy, dodala Malmströmová. Sobotka vidí v dohodě s USA příležitost především pro malé a střední firmy z České republiky, jimž se otevře přístup na americký trh.
„Tím, že zmizí celní a administrativní bariéry, tak to bude znamenat zejména odstranění překážky pro ty nejmenší podnikatele, pro než je to dnes v zásadě věc, kterou těžko mohou překonat,“ uvedl premiér.
Přečtěte si glosu Jana Stuchlíka:
Česká vláda podle něj také přivítala nynější větší transparentnost jednání EU s Američany a je připravena podpořit nalezení shody na finálním textu. „Současně ale platí, že chceme, aby ta vyjednávání byla vedena tak, aby nebyly opomenuty sociální, ekologické a kulturní aspekty, které s uzavřením smlouvy TTIP souvisí,“ zdůraznil Sobotka.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl tento týden uvedl, že Česko v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a USA zcela podporuje kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít TTIP pro tuzemské firmy v automobilovém průmyslu, zdravotnické technice, farmacii a strojírenském průmyslu.
Česko očekává otevření amerického trhu s veřejnými zakázkami nejenom na federální úrovni, ale i na úrovni jednotlivých států USA. V části dohody, která se týká práva a duševního vlastnictví, ČR prosazuje ochranu zeměpisného označení pro české pivo, Českobudějovické pivo a jeho varianty a Žatecký chmel.
Potenciálně největší zóna volného obchodu na světě
O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od loňského roku. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Už teď tvoří byznys mezi EU a USA skoro třetinu světového obchodu.
Proti dohodě mají námitky některé země EU a bojuje proti ní řada aktivistů i lobbistických skupin. Kritici dohody říkají, že Evropa bude v zájmu smluv muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele, životní prostředí i sociální výdobytky. Varují, že TTIP omezí demokratická práva Evropanů a že v budoucnu budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů.
Ilona Švihlíková: Transatlantická smlouva - v čím zájmu?
