Unijní předáci mají také vyzvat Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby nefinancovaly nové projekty státního sektoru v Rusku a nepůjčovaly na ně prostředky.
Po anexi Krymu a proruském povstání na východě Ukrajiny západní státy vydaly již několik sankčních rozhodnutí. Desítky ruských podnikatelů, politiků a novinářů a neméně prorusky orientovaných Ukrajinců se ocitlo na černých seznamech USA a EU, což obnáší zákaz vstupu a zmrazení případných bankovních účtů.
USA ztrácí trpělivost
Reuters dříve předpověděl, že evropští státníci dnes v Bruselu sankce proti Rusku vyhlásí, jejich dosah ale nebude odpovídat americkým představám. Volání po tvrdém postupu, které se ozývá z USA, ale i z Polska a pobaltských států EU, tak zůstane nevyslyšeno.
Spojené státy dosud v otázce sankcí postupovaly s EU koordinovaně, ale podle amerických diplomatů s váhavostí Evropy postupně ztrácejí trpělivost a kvůli eskalaci konfliktu na Ukrajině prý uvažují o vyhlášení přísnějších sankcí proti Rusku jednostranně.
Obavy z dodávek zbraní
Kyjev apeluje na EU, aby přistoupila k zavedení „třetí fáze sankcí“, které by znamenaly citelné důsledky pro ruskou ekonomiku. I německá kancléřka Angela Merkelová podle svého mluvčího soudí, že Rusko „neuspokojilo dostatečně“ očekávání, že přispěje ke snížení napětí na Ukrajině, a tak se v Bruselu budou projednávat „potenciální následky dosud neuspokojených očekávání“.
Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski po návratu z Kyjeva, kde jednal s prezidentem Petrem Porošenkem a premiérem Arsenijem Jaceňukem, prohlásil, že situace na Ukrajině je čím dál horší. „Po několika týdnech nadějí na snížení napětí se situace v některých regionech neustále zhoršuje. Největší obavy budí dodávky zbraní pro separatisty, včetně těžkých zbraní a vyspělých protiletadlových raket,“ řekl Sikorski podle webu wyborcza.pl.
