Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v Bruselu zdůraznila, že posun by se týkal už běžících projektů, které lze jen obtížně dokončit v roce 2015. Praha se k tomuto původně slovenskému nápadu připojila spolu s dalšími sedmi státy. Na dnešním jednání ministrů odpovědných za kohezní politiku tuto záležitost podpořily také další země, které fondy čerpají.
„My teď částku, o kterou se jedná, budeme vyhodnocovat. Je to poprvé, kdy jsme to oficiálně otevřeli na úrovni ministrů,“ poznamenala Šlechtová. Spočtení zřejmě zabere několik dní až týdnů. Posun termínu pomůže především u některých velkých projektů, například spojených s dopravní infrastrukturou či energetickými sítěmi. Ušetřit to má peníze z českého rozpočtu, které by jinak byly na dokončení potřeba.
Výjimku už mají Slováci a Rumuni
Pozitivní podle Šlechtové je, že od nového roku bude předsednickou zemí unie Lotyšsko, jehož zástupci dali dnes na jednání zájem se věcí zabývat. Ministryně zdůraznila, že tento krok není snahou změnit pravidlo označované jako n+2 na n+3, tedy o rok delší možnost žádat o proplacení peněz na nové projekty.
Tuto výjimku už mají Slováci a Rumuni, Česko se k jejich žádosti původně nepřipojilo, loni na podzim snahu Prahy přidat se dodatečně nepodpořil Evropský parlament. „To už skutečně nejde,“ podotkla dnes ministryně.
Nová evropská komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová dnes podle Šlechtová dala najevo ochotu se věcí zabývat. Zdůraznila ale, že podobný postup by měl „politické, právní i rozpočtové dopady“. Právě s komisařkou se Šlechtová dnes ještě sejde k dvoustrannému jednání. Mluvit budou nejen o této věci a o potížích ČR s čerpáním peněz v posledním programovacím období, ale také o přípravě toho následujícího.
Nedočerpá se 20 miliard
Podle ministryně, která příslušnou analýzu předložila vládě minulý týden, letos Česko zřejmě nedočerpá mezi necelými 20 miliardami v „optimistické variantě“ až do 30 miliard, pokud se něco „hodně zkazí“. „Můj odhad je, že se letos vejdeme do 23 miliard korun,“ poznamenala Šlechtová.
Ministryně také zdůraznila, že od 1. ledna bude v ČR platit nový služební zákon, přestože se prezident kvůli němu obrátil na Ústavní soud. „Nyní si Evropská komise musí vzít Dohodu o partnerství, kde se ČR zavázala, co ten zákon bude obsahovat, na druhou stranu ten zákon a podívá se na to,“ řekla Šlechtová.
Pokud evropští odborníci najdou nesrovnalosti, vláda bude reagovat. „Ale nechci malovat čerta na zeď, že ten názor komise musí být za každou cenu negativní,“ poznamenala. Klíčové podle ní je, že předběžnou podmínku Praha splnila a od počátku ledna příštího roku zákon platit začne.
