Zahraniční investice čínských firem za prvních 11 měsíců loňského roku dosáhly 77 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). To je podle čínského ministerstva obchodu meziroční nárůst o 26 procent. Spojené státy několik zamýšlených akvizic zablokovaly, což zdůvodnily bezpečnostním rizikem. Z toho důvodu jsou čínské firmy obezřetnější a více si rozmýšlejí, zda budou v USA investovat.
Obchodní komora uvedla, že jedna ze tří čínských firem podle průzkumu považuje Evropu za otevřenější, než jsou Spojené státy. Firmy také uvedly, že Evropa se podle nich vůči investicím z Číny kvůli obavám o bezpečnost dosud nestavěla nijak odmítavě.
Šéf obchodní komory Davide Cucino řekl, že čínské firmy jsou v Evropě v zásadě spokojeny i s regulatorním rámcem. Výjimku podle Cucina tvoří firmy z telekomunikačního sektoru a informačních technologií, které si stěžují na obtíže při získávání povolení v Evropě investovat.
Čínští představitelé firmy v zahraničních investicích podporují, neboť podniky si tak mohou rozšířit zdroje příjmů. Čína má druhou největší ekonomiku na světě, její růst je ale pořád závislý hlavně na exportu a na investicích zahraničních firem v Číně.
Evropa čínské peníze vítá
Většina vlád zájem čínských firem vítá. Čínské podniky nijak výrazně v zahraničí prozatím neinvestují, objemy investic se ale postupně zvyšují. Většina kontraktů v zahraničí jde bez problémů, nicméně firmám je někdy na obtíž, že pocházejí z centrálně plánované ekonomiky, kde má hlavní slovo vláda. Znát je to hlavně v energetice a telekomunikacích, kde se některým čínským firmám nepodařilo získat potřebný souhlas s akvizicí.
V Evropě už čínské firmy podnikly několik významných investic, včetně například akvizice portugalských distribučních společností za 3,3 miliardy eur (asi 84,7 miliardy korun). „Je to součástí strategie dostat se k dalším technologiím a k výzkumu a vývoji, aby ty firmy byly konkurenceschopnější v globálním prostředí,“ řekl Cucino.
Průzkum obchodní komory se opíral o odpovědi 24 firem, které už v Evropě působí. Jde přitom o významné podniky, zhruba dvě třetiny jich mají alespoň 10 tisíc zaměstnanců. Průzkum neobsahuje žádné finanční podrobnosti, což odpovídá relativní uzavřenosti čínské vlády i tamních firem. „Dostupná data nejsou vždy úplně průhledná,“ přiznává Cucino.
Čína jako bezpečnostní riziko
Američtí činitelé tvrdí, že jen málo investic je nutné podrobně zkoumat kvůli bezpečnostnímu riziku. Objevilo se ale několik případů, kdy si čínské firmy na postup amerických úřadů stěžovaly. Například loni v říjnu výbor amerického Kongresu uvedl, že čínští výrobci telekomunikačních zařízení ZTE a Huawei Technologies představují potenciální bezpečnostní riziko a že by s nimi americké firmy neměly obchodovat. Obě firmy popřely, že by byly nebezpečné.
Loni chtěla v USA postavit čtyři větrné farmy společnost Ralls, která má čínské vlastníky. Její záměr ale zablokoval prezident Barack Obama, údajně proto, že blízko plánované lokality je americká námořní základna. Firma se proti zákazu brání soudní cestou a rovněž tvrdí, že bezpečností riziko pro Spojené státy nepředstavuje.
V ČR čínské firmy moc neinvestují. Z celkového počtu 1991 investičních projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest od roku 1993 do 1. pololetí 2012 pochází z Číny jen sedm projektů. Jejich celková hodnota je 1,3 miliardy korun. Číňané vytvořili v Česku za tuto dobu přes 1000 pracovních míst. Mezi jejich největší investice patří továrna výrobce LCD televizorů Changhong Europe Electric u Nymburku nebo závod státní společnosti Shanghai Maling na výrobu konzervovaného masa na Teplicku.
Davide Cucino: Čína svou politikou odhání zahraniční investory
