Slovensko má necelý měsíc po předčasných parlamentních volbách novou vládu, kterou ve středu jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová. Čtvrtý kabinet premiéra Roberta Fica se zformoval rychleji, než mnozí očekávali, jména některých ministrů však vyvolávají bouřlivé debaty. Na scénu se vrací několik kontroverzních postav, například už dvakrát trestně stíhaný Robert Kaliňák. U dalších, jako je třeba ministryně kultury Martina Šimkovičová, kritici namítají, že jsou nezpůsobilí k výkonu své funkce. Prohlédněte si přehled politiků, kteří teď povedou Slovensko.
Podle komentátora deníku Sme Petera Tkačenka je na složení nového slovenského kabinetu vidět, že premiér Fico neměl na výběr z mnoha kompetentních osobností. „Vaříme z toho, co máme a konkrétně Smeru a SNS zůstalo na vaření zhruba to, co vidíme,“ píše Tkačenko. Ministerstvo zahraničí tak třeba povede člověk bez diplomatických zkušeností. Kulturu dostala na starost známá proruská dezinformátorka a rezort životního prostředí málem připadl politikovi, jenž zpochybňuje existenci globálního oteplování.
Vítězný Smer ve vládě obsadí šest ministerstev plus křeslo premiéra pro Roberta Fica, jeho hlavní koaliční partner Hlas dostane sedm kabinetních rezortů a poslední dvě ministerstva zbyla na krajně pravicovou SNS. Šéf Hlasu Peter Pellegrini se ministrem nestane a místo toho míří do čela slovenské Národní rady, zřejmě proto, aby mohl příští rok kandidovat na prezidenta republiky.
Předseda vlády: Robert Fico (Smer-SD)
Novou slovenskou vládu podle očekávání povede předseda Smeru-SD Robert Fico. Ten tuto funkci již zastával v letech 2006 až 2010 a poté znovu v letech 2012 až 2018. S mnoha kauzami spojovaný politik se před pěti lety zdál zcela odepsaný. Z premiérského křesla ho vyhnaly především občanské protesty, které vypukly po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Tu si měli objednat podnikatelé s vazbami na Ficovu stranu. Série krizí z posledních let (pandemie covidu, vypuknutí války na Ukrajině, vysoká inflace) a extrémně nepopulární vláda vedená Igorem Matovičem ze strany OĽaNO však pomohly Smeru povstat z popela a zvítězit v zářijových volbách. Staronový premiér v poslední době budí pozornost také svou proruskou rétorikou. Ve volební kampani například sliboval, že Slovensko za jeho vlády už „nepošle Ukrajině ani jeden náboj“. 
Ministr obrany: Robert Kaliňák (Smer-SD)
Zřejmě nejkontroverznější člen Ficovy nové vlády je exministr vnitra Robert Kaliňák. Premiérův dlouholetý blízký spolupracovník byl už dvakrát trestně stíhaný, přičemž v obou případech ho zbavil obvinění generální prokurátor Maroš Žilinka. Kaliňák byl podezřelý například z uplácení policie nebo z budování organizované zločinecké skupiny. Nyní povede další citlivý rezort – ministerstvo obrany, přičemž bude mít pod sebou třeba Vojenské zpravodajství. Jeho kritici se proto obávají, že zneužije svého postavení k „zahlazení“ některých kauz. V minulosti však Kaliňák vystupoval jako velký podporovatel dobrých vztahů Slovenska se Spojenými státy, takže bude zajímavé sledovat, zda se bude opravdu držet protiukrajinské předvolební rétoriky Smeru. Rozhodování o vojenské pomoci sousední zemi je v jeho kompetenci. 
Ministr zahraničí: Juraj Blanár (Smer-SD)
Velmi diskutované je také dosazení Juraje Blanára na post šéfa slovenské diplomacie. Místopředseda Smeru nemá žádné předchozí zkušenosti se zahraniční politikou. Je ale považován za Ficova loajálního straníka. Před vstupem do politiky působil ve stavební firmě, později se stal županem Žilinského kraje. Na Slovensku přitom bývalo zvykem, že ministerstvo zahraničí vede kariérní diplomat. Podle šéfredaktora serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho se dá očekávat, že slovenskou zahraniční politiku bude ve skutečnosti určovat premiér. „Blanár pro něj bude v podstatě průtokovým ohřívačem. Názory, které Fico říká nahlas, bude Blanár vysvětlovat a zmírňovat v evropském a světovém prostředí,“ myslí si Bárdy. 
Ministr financí: Ladislav Kamenický (Smer-SD)
Za jednoho z mála ministrů na svém místě je slovenskými médii označován nový šéf státní kasy Ladislav Kamenický. Ministrem financí už byl v letech 2019 až 2020 ve vládě Petera Pellegriniho. „Fico jiného relevantního odborníka na veřejné finance ani nemá,“ píše Denník N. Podle listu ale politika nečeká lehká práce. Musí urychleně připravit státní rozpočet na příští rok a konsolidační balíček na ozdravení veřejných financí. Samotný Kamenický nedávno varoval na Facebooku, že čas na přípravu rozpočtu „je enormně krátký a hrozí, že vláda bude muset hospodařit v rozpočtovém provizoriu.“ 
Ministr zemědělství: Richard Takáč (Smer-SD)
Za logickou volbu má většina komentátorů také jmenování Richarda Takáče na pozici ministra zemědělství. Teprve jedenačtyřicetiletý politik patří ve Smeru k mladému křídlu a oboru se věnuje relativně dlouho. 
Ministr spravedlnosti: Boris Susko (Smer-SD)
Ministerstvo spravedlnosti povede nenápadný člen Smeru a vystudovaný právník Boris Susko. Má pověst tichého a nekonfliktního politika, který však bez problémů plní stranické úkoly. Premiérovi Ficovi v minulosti pomáhal zpochybňovat vyšetřování korupčních kauz jeho strany. Obhajoval ho, když mu loni hrozilo vazební stíhání v kauze Soumrak. Je bratrem bývalého slovenského novináře Petera Suska. 
Ministr dopravy: Jozef Ráž mladší (za Smer-SD)
Rezort dopravy bude mít na starosti syn Joža Ráže, frontmana populární slovenské hudební skupiny Elán. Ráž mladší je vystudovaný právník a ekonom. V minulosti působil na slovenských ministerstvech obrany a zdravotnictví. Měl ale také pracovat ve firmě, která nejasným způsobem restituovala lukrativní pozemky v Bratislavě a má úzké vazby na Roberta Kaliňáka, kvůli čemuž ho již jednou odmítl jmenovat do úřadu ministra bývalý slovenský prezident Andrej Kiska. Tentokrát se už Ráž křesla ve vládě dočkal. 
Ministryně hospodářství: Denisa Saková (Hlas-SD)
Exministryně vnitra měla dříve blízko k Robertu Kaliňákovi. Slovenská média ji dokonce nazývala „Kaliňákovou pravou rukou“. I proti jejímu jmenování měl v minulosti výhrady prezident Kiska. Nedávno vyvolal velké pozdvižení její výrok, v němž vyzvala Ukrajinu, aby se ve snaze dosáhnout míru vzdala svých Ruskem okupovaných území. Předseda Hlasu Pellegrini se za slova Sakové později omluvil. 
Ministr vnitra: Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD)
Na vnitro míří generální manažer Hlasu a klíčový spolupracovník Pellegriniho Matúš Šutaj Eštok. V nové funkci už stihl odvolat policejního prezidenta Štefana Hamrana, kterého dlouhodobě kritizoval. Podle Eštoka Hamran nezvládal bojovat s nelegální migrací. Vadilo mu také vyšetřování některých kriminálních kauz, které ministr označoval za politicky motivované. Zastával se Fica i Kaliňáka. Elitní vyšetřovatele Národní kriminální agentury Eštok jednou označil za „partičku grázlů“. V předvolební kampani rovněž sliboval, že se zasadí o odvolání speciálního prokurátora Daniela Lipšice. 
Ministr práce: Erik Tomáš (Hlas-SD)
Někdejší reportér televize Markíza a posléze tiskový mluvčí ministerstva vnitra býval věrným spolupracovníkem Fica a Kaliňáka. Mnohé proto překvapil jeho pozdější odchod do Pellegriniho Hlasu. V minulosti krátce působil jako státní tajemník na ministerstvu školství. Teď dostane na starost řízení ministerstva práce. Během kampaně patřil k politikům, kteří se vyslovovali pro povolební spolupráci Smeru s Hlasem. „Nejsme znepřátelené strany. Jako dvě sociální demokracie k sobě máme programově nejblíže,“ uvedl tehdy. 
Ministryně zdravotnictví: Zuzana Dolinková (Hlas-SD)
Vystudovaná právnička je ve vysoké politice nováčkem. Do Hlasu přišla z již zaniklé středolevicové strany Dobrá voľba. Zdravotnický sektor pro ni nicméně není úplně neznámým prostředím. V minulosti se věnovala zastupování ambulantních lékařů. 
Ministr školství: Tomáš Drucker (Hlas-SD)
Bývalý šéf strany Dobrá voľba přešel do Hlasu společně s Dolinkovou. Jedná se o zkušeného politika. Byl ministrem zdravotnictví ve třetí vládě Roberta Fica a ministrem vnitra v kabinetu Petera Pellegriniho. Se školstvím ale mnoho zkušeností nemá. Po svém odchodu ze Smeru měl s Ficem poměrně napjaté vztahy. Současný premiér ho například nazval „hadem, kterého si choval na prsou“ nebo „kavárenským politikem“. 
Ministr investic a regionálního rozvoje: Richard Raši (Hlas-SD)
V nové slovenské vládě zasadne i další výrazná tvář Hlasu Richard Raši. Původní profesí je lékař, má však také bohaté politické zkušenosti. V letech 2008 až 2010 vedl za Smer ministerstvo zdravotnictví. Později byl primátorem Košic či místopředsedou Pellegriniho vlády pro investice a informatizaci. Nyní dostane podobnou roli. 
Místopředseda vlády pro plán obnovy a eurofondy: Peter Kmec (Hlas-SD)
O zkušeném diplomatovi Peteru Kmecovi, který býval velvyslancem Slovenska v USA, se před volbami předpokládalo, že dostane na starost ministerstvo zahraničí. Místo toho převezme klíčovou agendu eurofondů a národního plánu obnovy. Je uznávaným odborníkem na zahraniční a bezpečnostní politiku. V minulosti prohlásil, že „Ukrajina je obětí ruské agrese a má právo se bránit“. Mohl by tedy v nové vládě korigovat protiukrajinské postoje některých kolegů. 
Ministr životního prostředí: Tomáš Taraba (za SNS)
Na ministra životního prostředí Fico původně navrhnul starostu slovenské obce Očová Rudolfa Huliaka, který nechvalně proslul popíráním klimatických změn a také řadou proruských a homofobních výroků. Vyzýval rovněž k odstřelování chráněných medvědů. Poté co jej prezidentka Čaputová jako jediného z kandidátů odmítla jmenovat do funkce, získal ministerské křeslo poslanec Tomáš Taraba. Ten si za svou hlavní prioritu stanovil vyřešení problému, že 800 slovenských obcí nemá kanalizaci. Ačkoli je Taraba nestraník, má blízko ke krajní pravici. Do Národní rady byl zvolen v roce 2020 za extremistické Kotlebovce. V současné vládě sedí za nacionalistickou SNS.
Ministryně kultury: Martina Šimkovičová (za SNS)
Hodně kritizovaným krokem je dosazení bývalé reportérky televize Markíza Martiny Šimkovičové do čela ministerstva kultury. Šimkovičová, která se původně dostala do slovenského parlamentu za hnutí Sme rodina, působí v dezinformačních médiích. Je známá proruskými, antimigračními a homofobními postoji. Kromě toho ji oponenti obviňují, že nemá potřebné schopnosti a zkušenosti na vedení rezortu. „Ta by nemohla řídit ani kulturní dům, o ministerstvu kultury nemluvě,“ řekl o Šimkovičové místopředseda opoziční strany SaS Branislav Gröhling. 
