Na Slovensku volí 6. dubna 2024 nového prezidenta. Protože v prvním kole prezidentské volby žádný z kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů, šli Slováci k volebním urnám ještě jednou, aby vybrali mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty. Těmi jsou Ivan Korčok a Peter Pellegrini. Volební průzkumy tento vývoj předpovídaly, přestože podpora Korčoka byla o něco silnější než se čekalo. Výsledky voleb však přesto nakonec ukázaly převahu Petera Pellegriniho, který se stal novým prezidentem. Kdo další se na Slovensku přihlásil do souboje o prezidentský palác?
Kandidát | Datum a místo narození | Profese | Politická příslušnost | Nominace |
6. října 1975, Banská Bystrica | Předseda Národní rady | Hlas-SD | Podpora poslanců | |
4. dubna 1964, Banská Bystrica | Diplomat, bývalý ministr zahraničí | Nezávislý | Podpora občanů | |
12. listopadu 1952, Bratislava | Diplomat, bývalý ministr zahraničí | Nezávislý | Podpora občanů | |
4. května 1957, Ľubica | Bývalý předseda Nejvyššího soudu a ministr spravedlnosti | Nezávislý | Podpora občanů | |
11. května 1973, Trnava | Poslanec, bývalý premiér | Hnutí Slovensko | Podpora poslanců | |
12. srpna 1974, Revúca | Místopředseda Národní rady | SNS | Podpora občanů | |
1965, Bratislava | Historik a archivář, pracovník Ústavu paměti národa | Nezávislý | Podpora poslanců | |
7. dubna 1977, Banská Bystrica | Bývalý poslanec a předseda Banskobystrického samosprávneho kraje | LSNS | Podpora občanů | |
31. ledna 1976, Veľká Mača | Předseda maďarské Aliance | Aliance | Podpora občanů | |
1976, Bratislava | Bývalý příslušník policejního sboru | Nezávislý | Podpora občanů | |
21. srpna 1976, Nitra | Předseda SHO | SHO | Podpora občanů |
ONLINE: Slovensko volí prezidenta >>>
Peter Pellegrini - nový prezident Slovenska
- Předseda Národní rady
- Datum narození: 6. října 1975
- Nominace: Podpora poslanců
- Výsledek v 2. kole: 53,13 % (1. místo)
Předseda Národní rady Peter Pellegrini oznámil svoji kandidaturu na prezidenta 19. ledna v rodné Banské Bystrici. Podle volebních průzkumů patří k hlavním favoritům volby. Kromě strany Hlas-SD, kterou Pellegrini vede, podporuje osmačtyřicetiletého politika Ficův Směr. Pellegrini přitom v roce 2020 stranu současného slovenského premiéra po neshodách opustil a založil vlastní uskupení. Přestože Pellegrini Fica opakovaně kritizoval, po posledních parlamentních volbách vytvořily obě strany vládní koalici společně se Slovenskou národní stranou (SNS).
V minulosti Pellegrinipůsobil jako premiér (2018–2020) nebo ministr pro investice a informatizaci (2016–2018). Slovák s italskými předky je svobodný a o svém soukromém životě mlčí. V bulvárních médiích se proto občas spekuluje o jeho homosexualitě. Naposledy tohle téma otevřel Pellegriniho koaliční partner a zároveň protikandidát v prezidentské volbě Andrej Danko. Ten Pellegriniho vyzval, aby přiznal svoji sexuální orientaci.
Více: Peter Pellegrini: Program a názory >>>
Ivan Korčok
- Diplomat, bývalý ministr zahraničí
- Datum narození: 4. dubna 1964
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 2. kole: 46,87 % (2. místo)
Spolu s Pellegrinim se mezi hlavní favority řadí Ivan Korčok. Lednové volební průzkumy přisuzují oběma kandidátům zisk okolo 35 % hlasů. Bývalý ministr zahraničí z let 2020–2022 z Matovičovy a později Hegerovy vlády oznámil kandidaturu na prezidenta loni v srpnu. Svoji politikou oslovuje především voliče Zuzany Čaputové. Podporu Korčokovi vyjádřila strana SaS, která ho v minulosti jako nestraníka nominovala do vlády, a také Progresivní Slovensko – aktuálně nejsilnější opoziční strana vedená Michalem Šimečkou.
Korčok v minulosti působil jako slovenský velvyslanec v Německu nebo Spojených státech amerických. Svoji zemi zastupoval také v NATO či jako stálý zástupce při Evropské unii. V prezidentských volbách Korčok kandiduje na základě nominace občanů. Podařilo se mu nasbírat více než 40 tisíc podpisů (pro kandidaturu je nutný podpis 15 tisíc občanů). Korčok je ženatý, s manželkou Soňou má dva dospělé syny.
Více: Ivan Korčok: Program a názory >>>
Ján Kubiš
- Diplomat, bývalý ministr zahraničí
- Datum narození: 12. listopadu 1952
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1. kole: 2 % (6. místo)
Z prostředí diplomacie vzešel i další prezidentský kandidát. Ján Kubiš je bývalým ministrem zahraničních věcíz Ficovy vlády z let 2006–2009. Působil také jako velvyslanec Slovenska při OSN nebo generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Kubiš svoji kandidaturu opírá o podporu občanů. Potřebný počet podpisů se mu podařilo získat s předstihem na začátku ledna.
Kubiš uvažoval o kandidatuře již při posledních volbách v roce 2019. Svůj záměr ale prezentoval na poslední chvíli a nepodařilo se mu získat potřebnou podporu. Do letošních voleb vstupuje Kubiš jako nejstarší kandidát – v listopadu oslavil 71. narozeniny. K jeho hlavním vizím patří sjednocení polarizované slovenské společnosti. V Kubišově týmu figuruje také bezpečnostní analytik Juraj Zábojník, který na prezidenta neúspěšně kandidoval před pěti lety.
Štefan Harabin
- Bývalý předseda Nejvyššího soudu a ministr spravedlnosti
- Datum narození: 4. května 1957
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1.kole: 11,7 % (3. místo)
Kandidaturu v roce 2019 má za sebou rovněž Štefan Harabin. Umístil se na třetím místě s více než 14 % hlasů. I letošní volební průzkumy Harabinovi přisuzují zisk přes 10 %, což z něj dělá jednoho z hlavních vyzyvatelů favorizované dvojice Pellegrini–Korčok. Harabin je bývalým ministrem spravedlnosti z první Ficovy vlády. Později působil na pozici předsedy Nejvyššího soudu Slovenské republiky.
Štefan Harabin má na kontě několik kontroverzních výroků. V současné době je obžalovaný za hanobení národa, rasy a přesvědčení či schvalování trestného činu. Obžalobě čelí za své výroky na sociálních sítích, v nichž schvaloval ruskou invazi na Ukrajinu. Harabin mimo jiné uvedl, že by postupoval stejně jako Putin. Ruský prezident podle něj jednal v souladu s mezinárodním právem. Před soud se má Harabin postavit na konci března – jen několik dní po skončení prvního kola voleb. Během pandemie covid-19 Harabin vystupoval proti povinnému nošení roušek. Bývalý ministr spravedlnosti se řadí mezi euroskeptiky. Ve funkci prezidenta je připravený bránit národ, vlast a státní suverenitu.
Igor Matovič
- Poslanec, bývalý premiér Slovenska
- Datum narození: 11. května 1973
- Nominace: Podpora poslanců
- Výsledek v 1.kole: 2,1 % (5. místo)
Doslova na poslední chvíli se do boje o prezidentský palác přihlásil bývalý premiér Igor Matovič. Svoji kandidaturu podal v poslední možný den, tedy 30. ledna 2024 těsně před půlnocí. O den později ji na tiskové konferenci potvrdil. Matovič si podle svých vlastních slov uvědomuje, že nemá šanci postoupit do druhého kola. Ve volbách ale chce krýt záda demokratickému kandidátovi, za kterého považuje Ivana Korčoka.
Matovič je v současnosti poslancem a předsedou hnutí Slovensko (bývalé OLaNO). Jeho strana v roce 2020 ovládla volby a Matovič se stal premiérem. Po vládní krizi v roce 2021 si vyměnil pozice s Eduardem Hegerem a vedl slovenské ministerstvo financí. Na postu ministra ale vydržel jen do prosince následujícího roku, kdy byla Hegerově vládě vyslovena nedůvěra. Matovič je ženatý, s manželkou Pavlínou mají dvě dcery. Před vstupem do politiky podnikal, založil mimo jiné vydavatelství regionPRESS.
Andrej Danko
- Místopředseda Národní rady
- Datum narození: 12. srpna 1974
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1.kole: Odstoupil
S kandidaturou otálel také Andrej Danko. Předseda SNS zvažoval podporu Petera Pellegriniho. V rámci koaličního vyjednávání se ji snažil vyměnit za post ministra hospodářství či předsedy Národní rady pro SNS. Pellegrini však úpravu koaliční smlouvy odmítl.
Záměr kandidovat na prezidenta Danko oznámil v polovině ledna s tím, že nechce, aby na Slovensku vládli sluníčkáři a liberálové. Za příliš liberálního považuje Danko i Pellegriniho. Ideálním prezidentem by podle něj byl Robert Fico, který se ale prezidentských voleb zúčastnit nechtěl. V poslední době přidělává Dankovi problémy vysvětlování dopravní nehody v Bratislavě. Místopředseda Národní rady narazil do semaforu a z místa nehody ujel. Vzhledem k poškození obecně prospěšného zařízení ale měl zavolat policii a počkat na příjezd hlídky. Případ tak vyvolává podezření, že se Danko chtěl bezprostředně po nehodě vyhnout dechové zkoušce.
Andrej Danko nakonec jako kandidát odstoupil z prezidentské volby na Slovensku. Podpořil Štefana Harabina, který figuroval ve většině průzkumů na třetím místě.
Patrik Dubovský
- Historik a archivář, pracovník Ústavu paměti národa
- Datum narození: 1965
- Nominace: Podpora poslanců
- Výsledek v 1.kole: 0,7 % (7. místo)
Historik a archivář Patrik Dubovský podal svoji kandidaturu během posledního možného dne, podobně jako Matovič až těsně před půlnocí. Potřebné podpisy mu dodali právě poslanci Matovičova hnutí Slovensko. V kandidatuře Dubovského podpořila také strana Za lidi a Křesťanská unie. Dubovský na sebe upozornil minulý rok, kdy podal trestní oznámení na místopředsedu Národní rady Ľuboše Blahu ze Směru. Ten ve své kanceláři vyměnil oficiální portrét prezidentky Čaputové za obraz Che Guevary. Dubovský se prezentuje jako konzervativní demokratický kandidát, který chce přispět k porážce Petera Pellegriniho.
Marian Kotleba
- Bývalý poslanec a předseda Banskobystrického samosprávneho kraje
- Datum narození: 7. dubna 1977
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1.kole: 0,5 % (8. místo)
Nejmladším kandidátem je šestačtyřicetiletý Marian Kotleba. O post prezidenta se ucházel již v roce 2019, kdy s více než 10 % hlasů skončil na čtvrtém místě. Jeho Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) však po odchodu části poslanců ve volebních průzkumech propadá a Kotlebova pozice je značně oslabena. Situaci Kotlebovi neusnadňují ani problémy se zákonem – v roce 2022 přišel kvůli šíření extremistických symbolů o poslanecký mandát. Kotleba má na svém kontě také několik kontroverzních výroků na adresu Romů nebo zpochybňování holocaustu.
Krisztián Forró
- Předseda maďarské Aliance
- Datum narození: 31. ledna 1976
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1.kole: 2,9 % (4. místo)
S minimálními šancemi na zvolení jde do voleb Krisztián Forró. Předseda Aliance chce ve volbách upozorňovat na témata spojená s maďarskou menšinou žijící na Slovensku – například na dvojí občanství, regionální školství nebo problémy jižního Slovenska. Forró je od roku 2013 zastupitelem Trnavského samosprávného kraje za volební obvod Galanta. Je ženatý a má tři děti. Kromě maďarštiny a slovenštiny hovoří ještě anglicky a německy.
Milan Náhlik
- Bývalý příslušník policejního sboru
- Datum narození: 1976
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1.kole: 0,1 % (9. místo)
K outsiderům prezidentských voleb na Slovensku patří Milan Náhlik. Bývalý příslušník policejního sboru pro svoji kandidaturu nasbíral podpisy více než 15 tisíc občanů. Náhlik má za sebou neúspěšnou kandidaturu do parlamentu – v roce 2020 figuroval na kandidátce strany Hlas lidu. Prezentuje se jako slovenský vlastenec. Na svých sociálních sítích podporuje mimo jiné vystoupení Slovenska z EU.
Róbert Švec
- Předseda SHO
- Datum narození: 21. srpna 1976
- Nominace: Podpora občanů
- Výsledek v 1.kole: Odstoupil
Předseda strany Slovenské Hnutí Obrody (SHO) Róbert Švec kandiduje na prezidenta podruhé. Vyzývá k odchodu z Evropské unie i NATO, které označuje za „zločinecké.“ Jeho strana považuje vedoucího představitele fašistického Slovenského štátu Jozefa Tisa za „nejlepšího a nejvýznamnějšího prezidenta v historii Slováků.“ Sám Švec proslul výrokem o „optimalizaci obyvatelstva,“ především skrze kontrolu médií.
Ve volbách v roce 2019 obsadil 10. místo a získal 0,3 procenta hlasů. Jeho strana se neúspěšně pokoušela dostat do parlamentu v roce 2020 a 2023. Jeho kandidatura byla dočasně zrušena, nakonec se do hry vrátil, ovšem po poslední televizní debatě kandidát odstoupil ve prospěch Štefana Harabina.
Předchozí prezidenti na Slovensku
Prezident | Ve funkci | Nominant |
Michal Kováč | 1993–1998 | HZDS |
Rudolf Schuster | 1999–2004 | SOP |
Ivan Gašparovič | 2004–2014 | HZD (první volební období), občanský kandidát (druhé volební období) |
Andrej Kiska | 2014–2019 | občanský kandidát |
Zuzana Čaputová | 2019–2024 | občanská kandidátka |
Peter Pellegrini | červen 2024 - | Hlas-SD |
Volby v ČR roce 2024
V roce 2024 čekají Česko troje volby. Projděte si následující volební speciály:
- Volby do Evropského parlamentu: kompletní info
- Europarlament a europoslanci
- Krajské volby v ČR: kompletní info
- Senátní volby v ČR: kompletní info
- Voličský průkaz
- Jak volit do europarlamentu
- Jak volit v krajských volbách
- Jak volit do Senátu
- Volební místnosti a kde volit v ČR
- Volební lístky: Úprava, ztráta, jak postupovat
- Volební kalendář v ČR do roku 2033
- Volební komise: Odměna a jak se vybírají členové
