Předchozí oficiální bilance WHO platná k 1. říjnu hovořila o 3439 obětech eboly v západní Africe z celkem 7492 zaznamenaných případů nákazy.
Dvě nejhůře zasažené země, Libérie a Sierra Leone, podle dnešní zprávy WHO stále mají pokrytu potřebu lůžek pro pacienty pouze z 21, potažmo 26 procent. Podle WHO byly sousední země upozorněny, aby se připravily na rozšíření nemoci přes jejich hranice.
V USA zemřel první člověk
Dva lidé zemřeli také ve Španělsku, kam byli ze západní Afriky evakuováni. V USA dnes zemřel Liberijec, u něhož byla krvácivá horečka zjištěna až několik dní po jeho příletu ze západní Afriky koncem září. Ve Španělsku je v současné době v izolaci zdravotní sestra, která se ebolou nakazila zřejmě v době, kdy o zmíněnou dvojici infikovaných pečovala.
Národnost dalšího infikovaného zdravotníka OSN v Libérii vedení UNMIL neoznámilo, v prohlášení ho označilo jen za zahraničního experta. Pro UNMIL je to již druhý případ nákazy, první infikovaný virovému onemocnění podlehl na konci září.
Ani zdravotnický personál se nemusí nákaze vyhnout, upozornil Piot
Belgický expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Peter Piot, který jako mladý lékař v roce 1976 pomohl vir eboly objevit, varoval, že nákaza může postihnout i další zdravotnický personál ve vyspělých zemích s moderním zdravotnickým systémem. Piot, kterého dnes citovala BBC, uvedl, že případem ze Španělska není překvapen.
U španělské sestry se zdroj nákazy stále ještě hledá, ale předpokládá se, že se nakazila v madridské nemocnici. Nakažená tvrdí, že dodržela všechny bezpečnostní postupy. Právě bezpečnostní opatření jsou pro lékaře a další zdravotnický personál v západní Africe největším problémem.
Zdravotníci jsou v oblasti v kontaktu s velkým počtem nemocných, potýkají se s nedostatečnými dezinfekčními postupy a špatnou izolací pacientů a v regionu také chybí dostatek ochranných prostředků.
