Pětasedmdesátiletého Pajarese španělské úřady minulý čtvrtek za přísných bezpečnostních podmínek evakuovaly z Libérie do madridské nemocnice, kde pobýval v izolaci. V neděli lékaři dostali povolení použít zatím neschválené sérum ZMapp, které bylo do španělské metropole dopraveno ze Ženevy.
ZMapp, který se při dosavadních testech na zvířatech jevil jako nadějný lék proti ebole, dostali také dva Američané, kteří se v Africe rovněž virem krvácivé horečky nakazili. Jejich stav se po podání séra údajně nadále zlepšuje. Z nemoci, která si v Africe vyžádala přes tisícovku mrtvých, se oba Američané zotavují ve Spojených státech, kam byli převezeni.
Zásoby nového léku ZMapp jsou nicméně velmi omezené. Odborníci také nevědí, zda sérum nebude mít nežádoucí dopady na lidské zdraví. S jistotou také nelze říci, zda je skutečně proti ebole účinné.
^ Ebola ^
| Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. „Léčba“ spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. |
| Způsobuje ji virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot. |
| Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení. |
| Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení. |
| Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. |
| Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí. |
| Současná epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo oznámeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie a Nigérie; dosud si vyžádala na 1013 obětí, nakaženo je přes 1800 osob. |
| První evropskou obětí současné epidemie eboly se dnes stal španělský duchovní Miguel Pajares, který byl minulý týden evakuován z Libérie do madridské nemocnice. Nepomohlo mu ani dosud neschválené sérum ZMapp, které dostali i dva Američané rovněž v Africe nakažení ebolou a hospitalizovaní nyní v USA. Jejich stav se ale po podání séra údajně nadále zlepšuje. |
