Assange se na ambasádu uchýlil v červnu a požádal o politický azyl. Hrozí mu totiž vydání do Švédska kvůli podezření ze znásilnění. Australský zakladatel Wikileaks ale tvrdí, že by kvůli svým aktivitám mohl být dále vydán do USA a stíhán za špionáž a mohl být odsouzen i k smrti.
Londýn je zklamán rozhodnutím Ekvádoru. Britské úřady podle Quita pohrozily jihoamerickému státu, že mají právo narušit diplomatický status ambasády, aby mohly dostát své „zákonné povinnosti“ a Assange vydat. „Nejme britskou kolonií,“ reagoval na dopis ministr zahraničí Ekvádoru Ricardo Patino. Taková hrozba je „nehodna demokratické, civilizované a právní země“, dodal.
Velká Británie Ekvádor upozornila, že může využít zákon z roku 1987, který místní policii za určitých okolností umožňuje vstup na ambasády cizích států. Ten byl zaveden poté, co byla před libyjskou ambasádou v Londýně zastřelena britská poslankyně.
Čtěte také:
Assange: radši v Ekvádoru, než za mřížemi
Assange bude vydán do Švédska, potvrdil britský nejvyšší soud
BBC uvedla, že tento zákon nebyl dosud podobným způsobem použit. Bývalý vládní právník Carl Gardner uvedl, že právní poradci britského kabinetu budou v tomto případě „prosazovat co největší opatrnost“. Zatím se ale Britové snaží dosáhnout „oboustranně přijatelného řešení“.
Ozvalo se i Švédsko, které kategoricky odmítlo obvinění Ekvádoru, že švédská justice Asssangeovi nezaručí právo na obhajobu. „Náš pevný právní a ústavní systém zaručuje práva každému. Kategoricky odmítáme obvinění, které tvrdí opak,“ zdůraznil švédský ministr zahraničí Carl Bildt.
Britský nejvyšší soud v červnu zamítl Assangeovu žádost o znovuotevření jeho případu. Ten ihned poté odešel na velvyslanectví Ekvádoru. Budovu nyní hlídá policie, často se zde také scházejí Assangeho příznivci.
