Sedmadvacet zemí Evropské unie se dnes dohodlo, že po odchodu Británie z bloku v březnu příštího roku nabídne zemi přechodné období v délce 21 měsíců, tedy do 31. prosince 2020. V Británii má podle představ Bruselu během něj platit unijní právo, včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce evropského soudu. Británie ale jako stát mimo EU již nebude mít zastoupení v jejích institucích a jejím rozhodovacím procesu.
Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové v reakci na unijní dohodu uvedl, že předsedkyně vlády tento krok uvítala. Dodal nicméně, že Londýn a Brusel se ale "ve více než jednom bodě" chystané dohody o přechodném období neshodují.
Přijetí vyjednávacích směrnic dalo Evropské komisi a jejímu vyjednavači Michelu Barnierovi mandát začít s britskou stranou o přechodném období jednat. Jeho cílem je vyhnout se prudké změně pravidel pro občany i podniky po brexitu a připravit dohodu o budoucích obchodních vztazích.
Barnier ale dnes zdůraznil, že dohodu o přechodném období nebude možné uzavřít bez dohody o podmínkách rozluky, na níž je podle něj potřeba ještě pracovat. Je také zásadní, aby Británie vyjasnila svou pozici ohledně budoucích obchodních vztahů, dodal vyjednavač.
Posun rozhovorů mezi EU a Británií do druhé fáze, tedy k budoucím vztahům a přechodnému období, které si přeje Londýn, potvrdil prosincový summit EU. Během tohoto období by měla podle představ zbývajících 27 zemí EU zůstat v platnosti i stávající unijní pravidla volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.
Britská strana si tak podle sedmadvacítky nebude moci z pravidel jednotného unijního trhu "vyzobávat" jen to, co by se jí líbilo. Unie dnes dala najevo, že nadále trvá princip nedělitelnosti čtyř svobod souvisejících s jednotným trhem EU. Právě možnost kontrolovat pohyb na britských hranicích byl jedním z klíčových požadavků těch, kdo v referendu v roce 2016 rozhodli o odchodu Británie z EU.
"Sedmadvacítka dnes přijala text velmi rychle a my doufáme, že dohoda se Spojeným královstvím v této záležitosti bude také rychlá," uvedla bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Gečevová-Zacharievová. Britský tisk k tomu podotýká, že zatímco unie dala rychlým postupem najevo jednotu, britská vláda se v souvislosti s brexitem utápí ve vnitřních sporech.
Poměrně tvrdé podmínky přechodného období v Británii vzbuzují emoce, především mezi zastánci takzvaného "tvrdého brexitu", tedy plného oddělení od unijních struktur. Jeho příznivci se obávají, že země se po opuštění bloku stane jeho vazalem. Jeden z předních britských euroskeptiků, poslanec Bill Cash, už premiérku Mayovou vyzval, aby podmínky přechodného období odmítla. Označil je za další unijní ultimátum.
Britský ministr pro brexit David Davis v parlamentu nechtěl dnešní krok EU komentovat. Podmínky existence Británie v EU během přechodného období budou podle něj ale "velmi podobné členství". Británie podle Davise také očekává, že některé země budou chtít po brexitu znovu vyjednat dohody o volném obchodu s EU, což se podle něj týká například Jižní Koreje.
