Trump podráží nohy americkým zbrojařům v Evropě, Musk si škodí sám
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Evropa dochází k závěru, že spojenecké technologie nestačí.
- Brusel spřádá plány, jak Muska zbavit dominance.
- Washington povzbuzuje EU k autonomii, ale zároveň mu vadí.
Spojené státy mají v současnosti v Evropě vážný problém. Chtějí jí vnutit své geopolitické plány a zároveň zde prodávat zboží; skloubit toto úsilí ale začíná být složité. Starý kontinent kvůli krokům prezidenta Donalda Trumpa ztrácí ve Washington důvěru a jeho apetit po nákupech za Atlantikem klesá. Nejnovější škodu napáchalo zadržování dodávek raket do Patriotů Kyjevu a nejasnosti kolem omezení systému Starshield na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden novinářům řekl, že Kyjev čeká už téměř měsíc, až americký ministr obrany Pete Hegseth podepíše kritické dodávky raket do protivzdušných systémů Patriot. Opakovaně přitom USA vyzýval, aby před zimou doručení urychlily a země se tak mohla bránit ničivým ruským útokům. V Kyjevě proto panuje podezření, že se Trump tímto způsobem snaží Ukrajinu dotlačit k tomu, aby byla v mírových rozhovorech svolnější k ústupkům Rusku.
Důvodem zpoždění nemusí být tlak na Kyjev
Rakety přitom nejsou součástí americké pomoci Ukrajině, která za Trumpa téměř vyschla. „Od Trumpova návratu do úřadu v lednu 2025 nedošlo k žádnému legislativnímu návrhu ani jinému schválení významné nové pomoci Ukrajině,“ konstatoval think tank Council on Foreign Relations. Zelenskyj zdůraznil, že Pentagon zdržuje zbraně, které už zaplatily evropské země v rámci programu PURL.
Pro Washington by tak mělo jít o ryzí byznys. Za zpožďováním dodávek ale může být i jiný důvod než tlak na kapitulaci Kyjeva. Média už dříve psala, že jsou nepravidelné od května, což nejspíš souvisí s válkou v Íránu a vyprázdněním amerických zásob.
Potíže navíc nemá jenom Ukrajina. Podle Reuters v současnosti hrozí opoždění přísunu amerických zbraní i Polsku, a to včetně raket do Patriotů. Výsledek je každopádně stejný: zákazníci se nemohou spolehnout, že nasmlouvané nebo dokonce zaplacené zbraně dostanou v okamžiku, kdy je potřebují.
Evropa řeší, jak se zbavit Muska
Patrně ještě větší nervozitu v Evropě vyvolal spor o provoz satelitního komunikačního systému Starlink a jeho vojenské verze Starshield na Ukrajině. Kyjev si v poslední době stěžoval, že funguje jen omezeně. Až o víkendu sdělil, že problémy ustaly. Dosud ale není jasné, zda za restrikce nesl zodpovědnost Bílý dům, nebo šéf společnosti SpaceX Elon Musk, a jaká je jejich příčina.
Také v tomto případě se spekulovalo o tom, že za výpadkem mohou být politické tlaky. Musk ale Kyjev obvinil z porušení podmínek společnosti. „Ukrajinská armáda porušila podmínky služby Starlink a použila ji v útočných dronech a k zabíjení lidí,“ napsal na sociální síti X. Ukrajinský prezidentský poradce Serhij Beskrestnov podotkl, že země fyzicky nedokáže používat Starlink pro operace útočných dronů dlouhého a středního dosahu.
Problémy se Starlinkem každopádně rozvířily diskusi o tom, že Ukrajina a Evropa potřebují spolehlivou alternativu, aby nebyly závislé na vůli Bílého domu či SpaceX. „Ukrajinská závislost na Starlinku zdůrazňuje zranitelnost evropských obranných systémů, které se spoléhají na americké technologie,“ konstatovala například finská europoslankyně Aura Sallaová
Web Politico uvedl, že EU pracuje na několika plánech, jak se zbavit Muskovy dominance v oblasti satelitní komunikace. Je mezi nimi podpora sloučení kosmických aktivit firem Airbus, Leonardo a Thales do společného podniku v rámci projektu Bromo. Vzniknout tak má "evropský šampion" s ročním obratem 6,5 miliardy eur a s 25 tisíci zaměstnanci, který by měl být konkurencí SpaceX.
K dalším záměrům patří rezervace části satelitních frekvencí pro evropské hráče a budování vlastní satelitní konstelace IRIS². Ambiciózní projekt je však už několik let opožděn a náklady na něj rostou. První z 348 satelitů by podle aktuálního harmonogramu měl být vypuštěny v roce 2029 a první služby mají odstartovat nejdříve o rok později.
Washingtonu se nelíbí evropský protekcionismus
Z údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) vyplývá, že Evropa v současnosti snižuje závislost na USA v dovozu zbraní, i když pomalu a ze špičky připoutanosti. Spojené státy se v období 2021–2025 podílely na importu zbraní do evropských zemí NATO 58 procenty. V pětiletce, která skončila rokem 2024, šlo o 64 procent. Jenže to byl nejvyšší podíl za dvě dekády.
Washington přitom už dlouhé měsíce v Evropě lobbuje za to, aby pokračovala v nákupech amerických zbraní. Nelíbí se mu rostoucí tendence starého kontinentu podpořit vlastní zbrojní průmysl a debata o zvýhodňování domácích firem. EU již nyní upřednostňuje místní společnosti v některých obranných projektech, jako je úvěrový nástroj SAFE.
„Protekcionistická politika, která vytlačuje americké společnosti z trhu, zatímco největší evropské obranné firmy nadále výrazně těží z přístupu na trh ve Spojených státech, je špatným postupem,“ citoval web Politico už počátkem roku vyjádření Washingtonu adresované Evropské komisi.
Kdo se komu odcizuje?
Americký velvyslanec při EU Andrew Puzder zase nedávno varoval, že EU svým tlakem na zvýhodnění domácích producentů riskuje, že si odcizí spojence a oslabí transatlantickou průmyslovou základnu. „Jen naši nepřátelé budou mít prospěch z toho, když se přestaneme zaměřovat na to, abychom měli co nejúčinnější zbraně, podporující naši vzájemnou obranu. Jeden útok mocného protivníka na členský stát a všichni budeme rádi, že jsme preferovali zbrojní převahu před regionální ekonomikou,„ apeloval opět na Evropu.
Mnozí Evropané jsou ale předsvědčeni, že rozkol mezi spojenci vyvolává Trump nejenom svým postojem k Ukrajině, ale také vůči EU. Největší averzi vzbudilo jeho vyhrožování anexí Grónska. Některé evropské země přesto nejspíš stále váhají, jak se mají k současné situaci postavit a jestli spojenectví s Washingtom definitivně odepsat.
Americký think tank Center for Strategic and International Studies (CSIS) míní, že rozkol mezi břehy Atlantiku ohrožuje i americké ambice. Tvrdí, že Spojené státy potřebují Evropu, aby uspěly v soupeření s Čínou. „Přesto protichůdná opatření směřující k dlouhodobým spojencům, včetně Evropy a Kanady, tlačí tytéž partnery k tomu, aby se odchýlili od amerických technologií, což nakonec podkopává technologické ambice Washingtonu,“ zdůraznil think tank.
