Dalšími významnými - byť menšími - skupinami mezi žadateli byli Iráčané a Afghánci, v obou případech asi 35 tisíc lidí. Dohromady se Syřany představují 60 procent všech poprvé podaných žádostí o azyl.Největší počet žádostí byl od ledna do dubna zaznamenán v Německu, skoro 175 tisíc, tedy 61 procent celkového počtu. Následovaly žádosti z Itálie (22 300), Francie (18 tisíc), Rakouska (13 900) a Británie (10 tisíc).
Zajímavé jsou údaje, kde se ve srovnání se třemi posledními měsíci loňského roku počty žádostí nejvíce snížily. Jsou to především severské země - ve Švédsku to byl pokles o 91 procent, ve Finsku o 85 procent a v Dánsku o 74 procent. Výrazný pokles počtu žádostí zaznamenalo také Nizozemsko (o 72 procent), Belgie (o 70 procent), Lucembursko a Rakousko.
Česko eviduje 360 žádostí
V České republice se počet žádostí o azyl naopak mírně zvýšil. V posledním čtvrtletí loňského roku to bylo 335 žádostí a za první tři měsíce roku letošního 360 žádostí. Podíl Česka na celkovém počtu žádostí o azyl tak tvořil 0,1 procenta.
Řecko, kde by podle unijních pravidel měli o azyl žádat všichni migranti, kteří dorazili z Turecka, v prvních třech měsících letošního roku zaznamenalo jen 5190 nových žádostí. Syřané, tedy nejčastější skupina žadatelů, většinou požádali o azyl v Německu. Bylo to přes 85 procent. Největší skupinu žadatelů tvořili přitom v celkem sedmi zemích EU.
V České republice byli nejčastější skupinou Iráčané se 105 žádostmi, následovaní Ukrajinci s 90 žádostmi a občany Číny, kteří požádali o azyl ve 40 případech. Podání žádosti o azyl ovšem neznamená, že dotyčný ochranu skutečně získá. Na konci března navíc Eurostat zaznamenal v celé EU přes milion nevyřízených žádostí, nejvíce pak v zahlceném Německu (473 tisíc), ve Švédsku, Rakousku, Itálii a ve Francii.
