„Toto rozhodnutí (o kvótách) bylo přijato v rozporu s evropským právem. Kvóty považujeme na nerealizovatelné. Praxe ukazuje, že kvóty jsou fiaskem,“ prohlásil Fico po zasedání kabinetu, který žalobu projednal. Bratislava požaduje, aby unijní soud vyhlásil rozhodnutí o zavedení kvót za neplatné.
Bratislava tvrdí, že rozhodnutí ministrů vnitra je v rozporu s rozhodnutím summitu státníků Evropské unie, který podle Fica konstatoval, že nebudou přijímány povinné kvóty. Slovenská vláda rovněž tvrdí, že v souvislosti se schválením kvót bylo porušeno právo národních parlamentů zemí EU a Evropského parlamentu podílet se na přípravě rozhodnutí.
Slovensko zpochybňuje i způsob, jakým ministři vnitra o kvótách rozhodli. „Domníváme se, že rada ministrů vnitra měla rozhodovat jednomyslně a nikoli většinově, protože v daném případě se hlasovalo o návrhu komise a došlo ke změnám tohoto návrhu. V takovém případě se podle příslušné právní úpravy má rozhodovat jednomyslným hlasováním,“ řekl Fico.
Až 1600 uprchlíků pro Slovensko
Slovensko již po schválení kvót na rozmístění uprchlíků oznámilo, že se tomuto rozhodnutí nepodřídí a že ho napadne u unijního soudu. Podle usnesení ministrů vnitra by si členské země Evropské unie na základě kvót měly rozdělit 120 tisíc uprchlíků. Proti zavedení kvót se při hlasování postavily kromě Slovenska také Česko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.
Na základě kvót by mělo Slovensko v první fázi převzít 802 migrantů z Itálie a Řecka a následně v případě potřeby dalších 656 uprchlíků. Slovensko dříve v tomto týdnu oznámilo, že na dobrovolném principu přijme 149 asyrských křesťanů z Iráku. S jejich integrací do společnosti bude pomáhat katolická církev.
Plán na přerozdělení žadatelů o azyl mezi země EU na základě povinných kvót hodlá u soudu EU napadnout také Maďarsko. Maďarský parlament v listopadu schválil zákon, kterým vládě Viktora Orbána poskytl pravomoci k takovému kroku.
