Pro vládu zvedlo ruku celkem 177 z 289 přítomných poslanců. Někteří sunnitští zákonodárci se údajně na protest zasedání nezúčastnili. Hlasování byli naopak přítomni zástupci Kurdů, kterým premiér slíbil řešení dlouhodobých problémů autonomního Kurdistánu.
K hlavním požadavkům Kurdů patří získání správy nad provinciemi Kirkúk, Ninive a Dijála, které patří historicky Kurdům, nyní ale nejsou součástí jejich autonomní oblasti a spravuje je přímo Bagdád.
Abádí uvedl, že jména zbylých dvou ministrů oznámí během následujícího týdne. Jedním z vicepremiérů se stal bývalý ministr zahraničí, Kurd Hošjar Zibarí, na jeho uvolněný post nastoupí bývalý premiér, šíita Ibráhím Džaafarí. Především reprezentativní funkci viceprezidentů získali bývalý premiér přechodné vlády, šíita Ajád Aláví, bývalý předseda parlamentu, sunnita Usáma Nudžajfí a také dosavadní šíitský premiér Núrí Málikí.
Málikí usiloval po dubnových volbách o třetí mandát předsedy vlády. Kvůli autokratickému způsobu vlády, neschopnosti sjednotit Iráčany, a vrhnout tak veškeré síly proti hrozbě Islámského státu, však postupně přicházel o spojence. Postavili se proti němu sunnité, Kurdové a nakonec i umírnění šíité. Postupně ztratil podporu také partnerů v zahraničí - Íránu a USA.
Hlavní agendou boj proti radikálům
Ve své nástupní řeči vyhlásil Abádí boj radikálům z Islámského státu, kteří po překvapivé červnové ofenzivě ovládli rozsáhlé oblasti na severu Iráku a sousední Sýrie. V důsledku jejich postupu se nyní na útěku nachází asi 1,6 milionu Iráčanů.
Nová irácká vláda má potenciál spojit všechny irácké komunity do „silného a jednotného Iráku a poskytnout jim budoucnost, kterou si všichni Iráčané zaslouží“, prohlásil Kerry. „Premiér se zavázal ke spolupráci se všemi iráckými komunitami a také s regionálními a mezinárodními partnery, aby posílil irácké kapacity v boji proti společnému nepříteli,“ řekl Bílý dům o telefonátu mezi Obamou a Abádím.
