Oním pasažérem byl Australan, který měl pružné pásky dýchací masky kolem krku, uvedl mluvčí prokuratury Wim de Bruin. Dodal, že není známo, „jak a kdy se maska ocitla na krku oběti“. Nejasné je také to, kde Australan v době havárie seděl.
Soudní vyšetřovatelé masku prověřili kvůli možným otiskům, slinám a dalším stopám DNA, což ale žádný výsledek nepřineslo. Na žádném z dalších těl maska podle de Bruina nebyla.
Australanova rodina se o tom, že měl na sobě masku, dozvěděla bezprostředně poté, co to experti při ohledání ostatků zjistili. Ostatní se to dozvěděli až poté, co to nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans ve středu řekl v nočním televizním programu.
Ihned poté začali příbuzní dalších obětí vyšetřovatelům volat, aby se optali, zda jejich blízcí měli masku také. Nizozemské ministerstvo zahraničí proto vydalo tiskové prohlášení, ve kterém Timmermans vyslovil politování nad svou poznámkou v televizi, neboť „tímto způsobem nechtěl zhoršit jejich utrpení“.
Zásah objektů s vysokou energií
Nizozemský bezpečnostní úřad OVV, který tragédii vyšetřuje, v září v předběžné zprávě označil jako příčinu pádu letadla zásah „množstvím vnějších objektů s vysokou energií“. Ačkoliv dokument přímo neuvádí, že Boeing 777 sestřelila protiletadlová raketa odpálená ze země, jak se od první chvíle spekuluje, zjištění OVV tento závěr nicméně naznačují. Výsledky podrobnějšího zkoumání mají být připraveny do nadcházejícího jara.
Z tragédie, kterou nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě, se navzájem obviňují proruští separatisté a ukrajinská armáda.
| Za objasnění tragédie je odměna 30 milionů dolarů |
|---|
| Neznámý klient německé detektivní kanceláře Wifka nabízí za objasnění tragédie malajsijského letu MH17, který byl v červenci nad východní Ukrajinou podle všeho sestřelen, odměnu 30 milionů dolarů (takřka 638 milionů korun). To je o pět milionů dolarů více, než kdysi Spojené státy nabízely za informace vedoucí k dopadení teroristy Usámy bin Ládina. |
| „Kdo 17. července sestřelil MH17? Kdo vydal rozkaz? Kdo sestřel kryje? Kde může poskytnou podrobnosti o okolnostech, které k sestřelení vedly? Kdo se přímo na sestřelení podílel? Co se stalo s lidmi, kteří se na sestřelení podíleli? Co se stalo se zbraní, která byla použita? Kdo může jmenovat osoby, které sestřel nařídily?“ formulovala Wifka na svém webu otázky. |
| Kancelář dále uvádí, že kdokoli poskytne potřebné důkazy, dostane odměnu 30 milionů dolarů. „Peníze jsou bezpečně uloženy ve švýcarském Curychu. Budou vyplaceny tam, případně na jiném neutrálním místě dle informátorovy volby,“ dodala kancelář. |
| Informátor se prý nemusí obávat o svou bezpečnost, neboť mu klient kanceláře nabízí novou identitu. „Každý se dá koupit. Je jen otázka za kolik,“ řekl magazínu Capital Josef Resch, který vyšetřování v rámci Wifky vede. |
| Na počátku září nizozemský bezpečnostní úřad OVV, který se tragédií oficiálně zabývá, v předběžné zprávě uvedl, že letadlo bylo zasaženo „množstvím vnějších objektů s vysokou energií“. Za příčinu sice přímo nejmenoval protiletadlovou raketu odpálenou ze země, nicméně vyšetřování tento závěr naznačuje. Z tragédie, kterou nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě, se navzájem obviňují proruští separatisté a ukrajinská armáda. |
