Junckerův investiční fond sází na zázrak, říkají kritici

Jádrem nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který má v příštích třech letech odstartovat na starém kontinentu investiční smršť, se mát stát 21 miliard eur z unijního rozpočtu a peněz Evropské investiční banky. V rozhodující míře se má na obnově evropského ekonomického růstu podílet soukromý sektor.

Podle plánu komisařů by měl fond do roku 2017 přilákat na 315 miliard eur dodatečných investic, a to z veřejných a především soukromých účtů. Předpokladem financování fondu je záměr, nezvýšit veřejný dluh ani o euro.

Plán neřeší konkrétní opatření

„Na papíře to vypadá skvěle. Plán se snaží povzbudit investice, aniž by narušoval fiskální disciplínu a zaměřuje se i na malé a střední podniky, které mají nejčastěji problémy s financováním svých projektů. Ale co neřeší, jsou konkrétní opatření, jak vzbudit zájem o tento projekt mezi soukromými finančními institucemi,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Kritici považují záměr komise získat do fondu předpokládaný objem prostředků za nepravděpodobný. „Nevěřím, že fond posbírá tolik peněz. Plán spoléhá na finanční zázrak ze světa chlebů a ryb a získání 315 miliard eur považuji za téměř jistě nereálné,“ nechala se slyšet generální tajemnice Evropské konfederace odborových svazů Bernadette Segolová.

Start příští rok v červnu

Fond EFSI má být zřízen na jaře v příštím roce, fungovat by měl začít od června. Zaměřen má být na investice do infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a dopravní infrastruktury v průmyslových centrech, dále do vzdělávání, výzkumu a inovací a rovněž do obnovitelných zdrojů energie. Součástí programu EK je i vytvoření seznamu projektů spojeného s programem pomoci, zatraktivnění Evropy pro investice, či odstranění regulačních překážek.