„Jako nezávislý svrchovaný stát Ukrajina smí a musí bránit svůj mediální prostor před agresí z Ruska, která úmyslně vyvolává zášť a neshody mezi ukrajinskými občany,“ uvedl Heraščenko na Facebooku. Na druhé straně podle něj ani jedná ukrajinská televize nebyla vpuštěna do ruských sítí.
Právě televizní zprávy sehrávají klíčovou roli v tom, jak veřejnost vnímá konflikt na Ukrajině - a ruské stanice od únorového svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče označují nový režim v Kyjevu za fašistickou juntu a separatistické povstání na ruskojazyčném východu země líčí jako důsledek křivd a násilí, spáchaných Kyjevem na krajanech.
Zákazy vysílání? Nic nového na obou stranách
Zákazy vysílání se úřady obou zemí častují už od ruské anexe Krymu. Na poloostrově, ovládnutém ruskými vojáky a proruskými separatisty, místní úřady vypnuly už počátkem března ukrajinské programy, prý „z právních a morálních důvodů“. Koncem března zase kyjevský soud pozastavil vysílání několika ruských státních a polostátních televizí na Ukrajině. Tyto stanice bývají vnímány jako nástroj kremelské propagandy. Moskva vzápětí protestovala proti porušení lidských práv a svobod.
Kyjevské úřady za důvod pozastaveného vysílání ruských stanic na Ukrajině označovaly národní bezpečnost; podezíraly stanice z šíření separatismu na jihovýchodu země, kde se převážně hovoří rusky. Většina ukrajinských operátorů údajně vyřadila ruské stanice z kabelových sítí ještě před soudním příkazem.
