„Je otázkou, jaký dopad bude mít ztráta důvěry v zemi. Je pravděpodobné, že část podnikatelů místo Kypru využije Maltu, Velkou Británii nebo Nizozemsko. Na spekulace je však zatím příliš brzy, protože není známa konkrétní podoba zákona,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Akont Trust Company Michal Friedberger.
„Situace na Kypru je aktuálně velmi nepřehledná, a tak lze předpokládat, že zájem podnikatelů o přesun mateřské společnosti na Kypr se zbrzdí, ne-li na několik měsíců zastaví,“ řekla analytička ČEKIA Petra Štěpánová.
Takovéto (daňové) kroky mívají negativní dopad na zahraniční investice a příliv kapitálu, uvedl Filip Reinoso ze Smart Companies. Na druhou stranu jde podle něj o jednorázové opatření. „Zejména s ohledem na budoucnost dokážou zkušení ekonomičtí poradci najít v rámci mezinárodního transakčního poradenství dostatek nástrojů k jejich zmírnění,“ podotkl.
„Je možné, že dopad bude téměř nulový, pokud bude daň uvalena pouze na spořicí účty,“ upozornil Friedberger. Větší dopad bude v případě, že budou zdaněny i korporátní účty. Standardní mezinárodní řešení však využívá ve většině případů v kyperských bankách pouze transakční účet a peníze jsou uloženy ve stabilnějších destinacích, jako jsou Rakousko, Švýcarsko či Lichtenštejnsko. Pokud bude daň zavedena i na firemní účty, bude se dopad odvíjet od aktuálního zůstatku na účtech, poznamenal.
Klaus: Jde o konfiskaci peněz, řekněme to narovinu
„Tato 'daň' je vlastně konfiskací peněz, to je třeba říkat narovinu. EU se zcela neskrývaně stává transferovou (či fiskální či finanční) unií, která redistribuuje peníze z jedné země do druhé, neboli od občanů jedné země k občanům země druhé. Do takové unie jsme 1. května 2004 - stejně jako Kypr - nevstupovali,“ napsal dnes bývalý prezident Václav Klaus na svých stránkách.
EU tak podle něj prvně sáhla na peníze jednotlivých lidí (i firem) uložené v bankách. „Technicky to nazvala dodatečným, jednorázovým zdaněním, ale nabízejí se i slova jiná, taková, která mají na jazyku ti, kteří mají přijít o své peníze. Ve skutečnosti jde o zásadní otřesení důvěry trhů i veřejnosti v možnost sanace Kypru i celého jihu eurozóny,“ uvedl exprezident.
Kypr se snaží zabránit hromadným výběrům vkladů
Kyperský parlament nyní projednává přijetí záchranného balíčku deset miliard eur. Pokud chce země pomoc obdržet, musí vláda získat na daních dalších asi pět miliard eur. Dodatečné peníze mají být získány zvýšením korporátní daně z deseti na 12,5 procenta, jednorázovou daní z bankovních vkladů 6,75 procenta na vklady do 100 tisíc eur a 9,99 procenta pro vklady nad 100 tisíc eur a zvýšení daně z úroků na 20 až 25 procent.
Schůze kyperského parlamentu k hlasování o zdanění bankovních vkladů byla posunuta na úterý podvečer. Schůze se měla původně konat již v neděli. Podle státní televize zřejmě v úterý zůstanou uzavřeny banky, aby se zabránilo hromadným výběrům vkladů. Dnes je na Kypru státní svátek.
Parlament podle agentury DPA hlídá policie, proti zdanění vkladů demonstruje několik desítek lidí. Prezident již v neděli uvedl, že hodlá omezit dopady zdanění na malé střadatele.
