Kontrola, která by podle ministra financí Wolfganga Schäubleho a spol. měla do Středomoří zavítat, by měla tentokrát zajít o hodně dále než kdykoli dříve. „Neměla by zůstat o přezkoumání, zda Kypr zavedl do svého právního systému mezinárodní ujednání o boji s praním peněz. Více má jít o prověrku, jestli se tato pravidla uplatňují v praxi,“ píše Spiegel.
Představu o tom, co by měli experti během kyperské mise zjišťovat, mají sdělit ministři financí Německa, Rakouska, Finska a Nizozemska tento týden na radě šéfů finančních rezortů eurozóny. Podporu mají v měnovém eurokomisaři Ollim Rehnovi. „Téma praní peněz bereme velmi vážně,“ tvrdí Rehn.
„Poslední legislativní změny na Kypru jsou jen dílčím krokem,“ dodává. Skepsi ohledně periferní ekonomiky, kterou táhnou ke dnu právě potíže ve finančním sektoru, má i MMF. Týkají se schopnosti splácet půjčky. Dluh do roku 2014 má vystoupat na 104 procent hrubého domácího produktu. Fond má ale za to, že únosnou hranicí pro výši státního dluhu na konci záchranného programu je na nejvýš sto procent. Věřitele kyperských bank je třeba ořezat, navrhuje brettonwoodská instituce.
Kypr, který se stal součástí klubu platícího eurem k prvnímu lednu 2008, jedná s EU a MMF o finanční injekci, která by ho udržela nad vodou. Vláda v Nikósii mluví o nouzi v objemu 17 miliard eur v horizontu čtyř let. Na nátlak unie a fondu přijal kabinet úsporný program, který má ztenčit rozpočtové výdaje o jednu miliardu eur.
MMF: Řecku bude scházet 10 miliard
Mezinárodní měnový fond vyčíslil, že Řecko bude po roce 2014 potřebovat až 9,5 miliardy eur. „Tyto peníze budou chybět, aby Řekové mohli splácet své závazky,“ uvedl fond. Pozorovatelé připomínají, že se MMF poprvé vyslovil k prognóze po tomto datu. Současně dal najevo, že se euroklub musí v budoucnu postarat o Řeky sám. Učinil tak s odvoláním na slib EU, že do roku 2020 spadne řecký dluh ze 124 na přijatelných 110 procent HDP.
Irské předsednictví EU čeká boj o peníze a s krizí
