Orbán mimo jiné zdůraznil, že jeho vláda opustila neoliberální hospodářskou politiku, politiku omezování, „falešnou představu“ mnohonárodní společnosti a liberálně-sociální politiku, jež neuznává obecné blaho a odmítá křesťanskou kulturu. Ujišťoval přitom, že Maďarsko není izolované a že už brzy ve střední Evropě opět stane na špici.
Maďarský premiér je o správnosti svého kurzu pevně přesvědčen. Vláda, jak řekl, opustila „dogma politické korektnosti“. Maďaři jsou podle něj ve své podstatě „politicky nekorektní“, což znamená, že „ještě neztratili zdravý rozum“. Lidi nezajímají „plané řeči, nýbrž fakta; chtějí výsledky, žádné teorie“, prohlásil Orbán.
Západ ho kritizuje především kvůli postupnému soustřeďování moci a omezování lidských práv a svobod. Vyčítá mu ale také příliš těsné vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a odmítání sankcí uvalených na Rusko kvůli roli Moskvy v ukrajinské krizi.
Maďarsko v poslední době čelí velkému přílivu běženců z různých rozvojových zemí, ale hlavně z Kosova. Většina z nich míří za lepším životem dál do Evropské unie.
Dochází Fideszu dech?
Orbánova strana Fidesz se loni těšila značné podpoře Maďarů a s výrazným náskokem vyhrála troje volby - parlamentní, obecní a do Evropského parlamentu. Ve druhém pololetí a především koncem roku ale její obliba zaznamenala pokles kvůli nepopulárním krokům, zejména pokud jde o plán zdanit internet, který vláda po demonstracích odložila.
Náznak změny nálad ve společnosti se pak odrazil ve dvou doplňovacích volbách, v nichž kandidáti Fidesz neuspěli - nejprve v listopadu a nyní uplynulou neděli. Druhá porážka znamenala pro Fidesz ztrátu dvoutřetinové většiny v parlamentu.
