Kancelář předsedy vlády sdělila, že šéfové všech tří koaličních stran dopoledne obdrželi návrh dalších úspor, který má asi 50 stran. Obsah smlouvy řečtí představitelé v předchozích hodinách dohodli s mezinárodními věřiteli.
Schůzka předáků politických stran s premiérem Papadimosem byla o tři dny odložena, aby měla politická reprezentace čas na jednání s věřiteli. Těmi jsou zástupci takzvané „trojky“, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Právě na jejich souhlasu teď závisí, zda bude finanční pomoc do Řecka proudit i nadále.
List The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že ECB dala najevo vstřícnější postoj a mohla by se vzdát minimálně poloviny zisku, jehož dosáhla díky kontroverznímu odkupu řeckých státních dluhopisů. Ty totiž na trhu nakupovala s výraznou slevou proti nominální hodnotě.
Zdroje WSJ tvrdí, že ECB by mohla za nakoupené řecké státní dluhopisy dostat dluhopisy Evropského fondu finanční stability (EFSF). A to minimálně v takové hodnotě, jaká byla pořizovací cena řeckých dluhopisů. Podle dřívějších informací zdrojů z ECB centrální banka nakoupila řecké dluhopisy v nominální hodnotě asi 50 miliard eur. Díky nižší tržní ceně za ně ale zaplatila jen asi 38 miliard.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun). Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, loni v říjnu si s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun). Právě o něm se teď horečně jedná. Řecko ale nejprve musí souhlasit s dalšími úsporami.
Atény přitom nemají času nazbyt; už 20. března má Řecko splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (zhruba 362,6 miliardy korun). Už teď je téměř jisté, že bez nového úvěru Řecko na splátku dluhu nebude mít. S vysokou pravděpodobností by se tak stalo první zemí v Evropě, která bude po druhé světové válce nucena vyhlásit státní bankrot.
Požadované úspory zřejmě povedou k dalšímu poklesu životní úrovně, která se už tak dost snížila po zavedení prvních úspor. Politici přitom narážejí na odpor veřejnosti, která je čím dál agresivnější. Život v Řecku téměř každý den komplikují protesty v ulicích, v úterý se proti dalším úsporným opatřením konala generální stávka.
