„Jedním z prioritních úkolů jižního vojenského okruhu je budování plnohodnotné a soběstačné skupiny vojsk v krymském směru,“ citovala státní agentura ITAR-TASS z ministrova projevu. Změnami prý projde i systém velení. „Vojenskopolitická situace na jihozápadním strategickém směru se od počátku letošního roku podstatně změnila,“ řekl Šojgu.
Po březnovém „začlenění Krymu do Ruské federace“ se zostřila situace na východě Ukrajiny, zvýšila se i zahraniční vojenská přítomnost v bezprostřední blízkosti ruských hranic, konstatoval Šojgu. Úkolem ministerstva je teď podle něj realizovat plán na zvýšení bezpečnosti státu v oblasti Krymu do roku 2020.
Kritika posílení NATO
Rusko po krymském záboru opakovaně kritizovalo zvýšenou přítomnost amerických válečných lodí v Černém moři, které Pentagon do oblasti vyslal jako signál solidarity s členskými státy NATO Rumunskem a Bulharskem.
Moskva zároveň protestuje proti plánům Spojených států na vybudování protiraketového štítu v Evropě, jehož komponenty mají být rozmístěny v Rumunsku a Turecku. Hrozbou pro ruskou bezpečnost jsou prý i oznámené plány na posílení přítomnosti NATO v pobaltských státech a v Polsku.
