Jeho cesta do Británie, Izraele a Polska měla díky setkáním se současnými i bývalými hlavami států působit co nejoficiálnějším dojmem. Místo toho však stihl prezidentský kandidát během několika málo dní urazit Brity pochybami o jejich schopnosti naplánovat olympiádu, rozzuřit Palestince výrokem, že izraelská ekonomika je výkonnější díky židovskému kulturnímu dědictví, a také neopomněl naznačit, že prezident Barack Obama nerozumí výjimečnosti americkobritského spojenectví, protože postrádá anglosaské kořeny.
Zvláště liberální americká média Romneyho nešetřila a vyčítala mu kdeco, včetně koně jeho manželky, který na olympijských hrách soutěží v „elitářské“ disciplíně, drezuře. Bývalý guvernér měl podle nich v Londýně raději zůstat a se ženou sledovat jezdecké soutěže. Politické poselství Romneyho cesty totiž bylo jen variací na jeho dřívější výroky, podle nichž Obama snižuje vliv Spojených států ve světě.
Komentář serveru Daily Beast poznamenal, že itinerář návštěvy navíc působí jako návrat do časů studené války, včetně komentářů na adresu Ruska pronesených ve Varšavě. Větší smysl by podle zmíněného serveru dávala návštěva Číny, jejíž obchodní politiku Romney kritizuje, nebo Berlína, kde se rozhoduje o budoucím osudu eurozóny, s níž je americký trh provázaný.
Skutečný cíl cesty byl jinde, jak je zjevné ze setkání s dárci kampaně v Londýně i Jeruzalémě. V izraelské metropoli se sponzorské snídaně účastnilo čtyřicet dárců, včetně jednoho z Romneyho hlavních mecenášů, majitele sítě kasin Sheldona Adelsona. Na akci se podařilo vybrat přes milion dolarů.
Podobný podnik, který se uskutečnil na začátku cesty v Londýně (se vstupným 2500 dolarů na osobu) pak přilákal 250 hostů. Romneyho cesta tedy hlavně ukázala, že republikánský prezidentský kandidát zůstává podnikatelem i tehdy, když se snaží dělat politiku.
