Nová řecká koaliční vláda si stanovila za cíl vyjednat změny v úsporných opatřeních, které za poskytnutí finanční pomoci požadují zahraniční věřitelé. Země chce hlavně prodloužit dobu splnění některých škrtů kvůli hlubšímu ekonomickému poklesu, než se čekalo.
Mnoho vlád eurozóny však již není ochotných brát na svá bedra řecké dluhy. Kromě toho některé země, jako Nizozemsko a Finsko, chtějí, aby se do pomoci zapojil i MMF, napsala agentura DPA. Jenže MMF podle informací Der Speigelu nechce o jakékoli další pomoci ani slyšet.
V současné době takzvaná trojka mezinárodních věřitelů kontroluje plnění reformních kroků, které slíbilo výměnou za zahraniční pomoc. Země doufá, že v srpnu a září obdrží 12,5 miliardy eur. Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF se mají vrátit do Řecka 26. července. Podle řeckého premiéra Antonise Samarase odjeli 9. července zástupci trojky z Řecka s tím, že země opět neplní cíle úsporného programu a mělo by přidat v reformách.
Počátkem května 2010 se Řecko stalo prvním státem eurozóny, která požádala ostatní země platící eurem o finanční pomoc. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, problém s řeckými financemi nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravily druhý balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur.
