Na ruském ministerstvu obrany v Moskvě nebyl podle AP k zastižení nikdo, kdo by zprávu potvrdil. Švédsko vyslalo k vojenskému letadlu stíhačky kvůli jeho identifikaci. Bydén však odmítl prozradit, jaké zemi letadlo patřilo. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist později v rozhovoru pro švédský rozhlas uvedl, že to bylo ruské výzvědné letadlo.
„Je to ruské vojenské letadlo. Identifikovali jsme ho za pomoci švédských bojových pilotů,“ prohlásil Hultqvist a dodal, že letadlo letělo směrem na Malmö. Podle něj byl incident vážný, nevhodný a velmi nebezpečný. Kromě švédských stíhaček k letadlu podle něj letěly i dánské stíhačky.
Identifikovali jsme ho za pomoci švédských bojových pilotů
Incident se stal v mezinárodním leteckém prostoru v pátek v poledne a podle Bydéna vypadal „dost závažně“. Komerčnímu letu, který Bydén blíže neidentifikoval, bylo okamžitě nařízeno změnit kurz. Podle dánských a švédských médií komerční letadlo letělo do Polska, jméno letecké společnosti ani počet cestujících v letadle však ani média nezveřejnila.
Některá média uváděla, že incident se stal ve švédském vzdušném prostoru, Hultqvist to však popřel a potvrdil, že letadlo se nacházelo v mezinárodním vzdušném prostoru.
Dánové letadlo také identifikovali
Mluvčí dánské armády švédskému listu Dagens Nyheter (DN) potvrdil, že armáda zaznamenala nejméně jedno ruské vojenské letadlo ve vzdušném prostoru mezi dánským ostrovem Bornholm a švédským městem Malmö v pátek zhruba ve stejnou dobu, kdy se komerční letadlo málem srazilo s neidentifikovaným vojenským letadlem. Neupřesnil však, jaký typ letadla to byl a zda bylo letadel více. Okamžitě po odhalení letadla k němu švédská a dánská armáda poslaly své bojové letouny kvůli jeho identifikaci a dánský pilot uvedl, že letadlo bylo ruské, dodal.
Daniel Josefsson z bojového řídícího centra armády listu řekl, že poté, co vojenské letadlo zjistilo, že k němu míří stíhačky, prudce se otočilo. Ocitlo se tak ve směru, kdy hrozila srážka s civilním letadlem. Vojenské centrum řízení letového provozu pak rychle informovalo své kolegy v civilním centru řízení letového provozu.
Bydén rovněž dodal, že páteční incident byl podobný incidentu, který armáda zaznamenala letos v březnu, tentokrát však nebyl tak vážný. V březnu se ruské letadlo, které také letělo bez zapnutého transpondéru, dostalo do vzdálenosti 100 metrů od letadla aerolinek SAS, které rovněž vzlétlo z Kodaně. Bydén dodal, že je „velmi nevhodné“, pokud se takové letadlo rozhodne letět v hustě frekventovaném vzdušném prostoru. „Řekl bych, že to patří mezi nejhloupější věci, které můžete udělat,“ prohlásil.
