„Musíme se postavit skutečnosti, že Rusko nepovažuje NATO za partnera,“ řekl deníku Guardian generální tajemník organizace Anders Fogh Rasmussen. „Rusko je zemí, která se, bohužel, poprvé od druhé světové války chopila území pomocí síly. Zjevně se tomu musíme přizpůsobit,“ dodal.
Rasmussen před summitem NATO, který se má konat příští týden v Cardiffu, prohlásil, že členské státy překonají rozdíly v názorech a shodnou se na vyslání nových sil k ruským hranicím, což určitě vyvolá silnou reakci Moskvy. Rasmussen také nastínil kroky, jež mají vést k tomu, aby Ukrajina zvýšila svou obranyschopnost. Nezbytná bude „modernizace“ jejích ozbrojených sil a další pomoc, která má Kyjevu pomoci vzdorovat ruským hrozbám.
Ještě rychlejší reakce
„Přijmeme to, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti,“ prohlásil Rasmussen.
„Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Tak ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství,“ dodal Rasmusen s tím, že v budoucnu tak bude ve východní Evropě NATO viditelnější.
Polsko a tři pobaltské státy se znepokojením vnímají ruské ohrožení a dožadují se toho, aby NATO bylo v regionu výrazněji zastoupeno. Zároveň alianci kritizují za to, že se vzmohla podle nich k jen symbolickým krokům.
Na východ od železné opony
Otázka stálých základen NATO ve východní Evropě ale vyvolává mezi spojenci spory. Francie, Itálie a Španělsko jsou proti, zatímco USA a Británie požadavky východoevropských spojenců podporují. Německo podle zdroje NATO sedí na dvou židlích, aby příliš Rusko neprovokovalo.
Summit v Cardiffu proto pravděpodobně přijde s formulací, která nebude obsahovat termín „trvalé“ u nových základen. Podstatné ale bude, aby NATO mělo neustále obsazená zařízení v oblastech na východ od bývalé takzvané železné opony.
Podle Rasmussena se mohou spojenecké síly na základnách poměrně rychle střídat. Podstatou prý je, aby potenciální agresor věděl, že pokud ho vůbec napadne útok proti členské zemi NATO, pak nenarazí jen na vojáky dané země, ale na vojska NATO. „To je to, co je důležité,“ zdůraznil Rasmussen.
Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je ta u Štětína na polském pobřeží u Baltského moře. Podle zdroje NATO bude pravděpodobně tvořit základ pro další rozšiřování sil na východ. Zatímco plány pro letecké a námořní přesuny již byly dokončeny, otázka nasazení mezinárodních pozemních sil na východě se ukázala jako náročnější na širší shodu, než se původně očekávalo.
