V první desítce je sedm amerických univerzit a tři britské. Mezi nejlepšími dvěma stovkami je 75 amerických univerzit a 32 britských. Poprvé za osm let, co Times Higher Publication sestavuje svůj žebříček, se stal nejlepší univerzitou Caltech, který sesadil Harvardovu univerzitu.
Ta byla nejen sesazena z první příčky, ale musí se dělit o druhou pozici s rovněž kalifornskou Stanfordovou univerzitou před britskou Oxfordskou univerzitou, další americkou Princetonskou univerzitou a před Cambridgeskou univerzitou v Británii. Caltech vděčí za první místo především výraznému vzestupu financí na výzkum.
První univerzitou mimo anglosaské země je švýcarský institut ETH v Curychu na 15. místě, první francouzskou vysokou školou je na 49. místě pařížská École Normale Supérieure. První v Asii je na 30. místě Tokijská univerzita, zatímco Pekingská univerzita je 49. Mezi nejlepšími 200 vysokými školami není žádná italská. Z Blízkého východu jsou v hodnocení jen dvě izraelské vysoké školy - Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (121. místo) a Telavivská univerzita (166.)
Deset nejlepších vysokých škol na světě:
| Pořadí | Škola | Země |
|---|---|---|
| 1. | Caltech | USA |
| 2. | Harvardova univerzita | USA |
| 3. | Stanfordova univerzita | USA |
| 4. | Oxfordská univerzita | Velká Británie |
| 5. | Princetonská univerzita | USA |
| 6. | Cambridgeská univerzita | Velká Británie |
| 7. | Massachusettský technologický institut | USA |
| 8. | Imperial College v Londýně | Velká Británie |
| 9. | Chicagská univerzita | USA |
| 10. | Kalifornská univerzita v Berkeley | USA |
Zdroj: Times Higher Education
Mimo USA a Británii mají mezi prvními dvěma stovkami nejvíc vysokých škol Nizozemsko a Německo (po 12), Kanada (devět) a Austrálie (sedm). Studie uvádí, že žebříček poznamenaly škrty ve státních výdajích. Pohoršily si kvůli nim nejlepší vysoké školy v Irsku i americké univerzity financované státem.
Žebříček se sestavuje na základě 13 kritérií, jako je výzkum, kvalita výuky, mezinárodní aktivita a analýza citací. Hodnocení uvádí celkem 400 univerzit, i když od 200. místa nejsou v žebříčku, ale ve velkých skupinách bez určení pořadí.
Karlova univerzita je tak na 301. až 350. místě. Times Higher Education nicméně uvedl, že Česká republika patří k zemím, jejichž vysoké školy by se zlepšením dvou nebo tří ukazatelů mohly v příštích letech dostat mezi nejlepších 200.
Ze zemí střední a východní Evropy jsou ve stejném pásmu jako Karlova univerzita dvě polské vysoké školy - Jagellonská univerzita v Krakově a Varšavská univerzita - a ve skupině na 350. až 400. místě univerzita v estonském Tartu. „Zdá se, že tyto instituce jsou nejslibnějšími kandidáty v oblasti, aby získaly status světové třídy,“ uvádí autoři žebříčku.
