Nejspíše žádný politik nezažil v poslední době tak prudký pád jako Wulff. Vše začalo před rokem, kdy deník Bild zjistil, že ještě jako premiér Dolního Saska získal výhodnou půjček od svého přítele. Tehdy ještě prezident to popřel a pak se pokusil šéfredaktorovi listu vyhrožovat. Následovala rezignace v přímém přenosu německé televize a před několika dny také rozvod. Nyní žije Wulff sám v pronajatém bytě v Hannoveru, okolo kterého krouží fotografové bulvárních magazínů, kteří doufají ve snímek doprovázející text o osamělém nezaměstnaném exprezidentovi.
V Berlíně ale už přemýšlejí, jak nejmladší bývalou hlavu státu německé historie zaměstnat. Jednou z často zmiňovaných idejí je zaměstnat Wulffa jako neformálního prostředníka evropsko-tureckého a německo-tureckého dialogu, píše server Spiegel Online.
Nápad využít odcházejícího prezident jako emisara v zahraniční politice není pro Němce ničím novým. Wulffův předchůdce Horst Köhler se od odchodu z funkce věnuje svému srdečnímu tématu – Africe. O července je členem nového výboru OSN pro rozvoj kontinentu.
V Turecku by Wulff mohl takové svoje téma najít. O spolupráci EU s Tureckem se dlouhodobě zasazuje, snaží se moderovat i turecko-německý dialog. Jako premiér Dolního Saska například jako svého ministra sociálních věcí jmenoval Aygüla Özkana, který se stal prvním člověkem tureckého původu ve vysokých patrech německé politiky. Jeden ze jeho prezidentských projevů se pak v Německu dodnes stará o kontroverzi, když prohlásil, že „Islám se stal součástí Německa“.
