Podle Tymčuka oděské operaci předcházelo soustředění stovek ruských bojovníků v takzvané Podněsterské republice, tedy úzkém pásu území mezi Moldavskem a Ukrajinou, které s podporou Moskvy kontrolují proruští separatisté. Od počátku března se v Podněstří podle Tymčuka soustřeďovaly ruské armádní jednotky, příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU a kontrarozvědky FSB, ruští kozáci a členové ruských nacionalistických spolků.
Počátkem května údajně Rusko v Podněstří sestavilo bojovou jednotku složenou z 1700 ruských vojáků a 2200 kozáků a nacionalistů. Kolem 800 z nich bylo podřízeno vojenské rozvědce GRU. Postupně se tyto síly přemísťovaly na ukrajinské území s cílem provokovat nepokoje a koordinovat akce místních nespokojenců.
Vyvrcholením operace měl být 9. květen, výroční den vítězství Rudé armády nad nacistickým wehrmachtem ve druhé světové válce. Prorusky orientované obyvatelstvo mělo být pod válečnými hesly zmobilizováno do boje proti kyjevské vládě a k okupování dalších správních objektů. Po Oděse měly být podle Tymčuka nepokoje vyvolány v jihoukrajinských městech Mykolajivě a Chersonu.
Když ale v pátek ukrajinská armáda zvýšila tlak na separatisty ve Slavjansku, bylo rozhodnuto operaci na jihu Ukrajiny uspíšit. Oděské nepokoje měly přinutit Kyjev, aby stáhl své vojáky z východu na jih země a uvolnil ruce separatistům v Doněcké a Luhanské oblasti.
Tymčukovu analýzu dnes podpořila i ukrajinská tajná služba SBU. Podle jejích informací organizovaly nepokoje v Oděse „vnější síly“ a financovali je bývalí činitelé režimu exprezidenta Viktora Janukovyče, kteří se skrývají „v sousední zemi“.
Podle mluvčí SBU Kateryny Kosarjevové stojí za incidenty v Oděse „diverzní skupiny z Podněstří,“ které nemohou fungovat bez vnější podpory. Jejich akce se prý měly stát počátkem rozsáhlejší operace zaměřené na destabilizaci celého jihu země.
