Řecko v současné době prochází hlubokou krizí, která má kořeny ve vysokém zadlužení a ve falšování statistiky. Růst nezaměstnanosti je jedním z přímých důsledků ekonomických potíží, neboť země výrazně seškrtala výdaje a snížila počet státních zaměstnanců.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (asi 2,6 bilionu korun). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž ale na rozdíl od prvního úvěru mají přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, hlavně snižovat zadlužení. Musí tedy omezovat výdaje a hledat nové zdroje příjmů do státního rozpočtu. Plán počítá například s rozsáhlou privatizací, která má do roku 2015 zajistit až 50 miliard eur. Vláda ale také rozhodla o zvýšení daní.
Přestože míra nezaměstnanosti je v Řecku na novém rekordu, není nejvyšší v eurozóně. Nejvyšší byla v červnu podle statistického úřadu Eurostat ve Španělsku, a to 21 procent. Průměr eurozóny činil 9,9 procenta a průměr celé Evropské unie 9,4 procenta. Nadprůměrnou nezaměstnanost má například i Slovensko, kde podle Eurostatu v červnu dosahovala 13,4 procenta. V Česku se míra nezaměstnanosti v červenci zvýšila z 8,1 procenta na 8,2 procenta.
