Kontroly probíhají na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a z Německa. Švédská policie vyzvala lidi, kteří cestují ze sousedních zemí do Švédska či opačným směrem, aby si s sebou vzali pasy nebo jiné identifikační dokumenty.
Stockholm chce tímto způsobem zajistit, že uprchlíci přicházející do Švédska budou náležitě registrováni. Cílem opatření je „znovu nastolit na švédských hranicích pořádek“, uvedl švédský premiér Stefan Löfven na summitu o migraci na Maltě. „Při přijímání uprchlíků musí být pořádek,“ dodal s tím, že partneři Švédska ze zemí EU rozhodnutí Stockholmu chápou.
Běženci budou mít podle švédských úřadů nyní možnost ve Švédsku požádat o azyl nebo se vrátit do své vlasti anebo zvolit do cílové země - zpravidla Norska či Finska - jinou trasu než přes švédské území.
Most přes Öresund mezi Dánskem a Švédskem denně využije na 20 tisíc aut a zatím není jasné, nakolik hraniční kontroly ovlivní každodenní dojíždění do zaměstnání tisíců lidí, kteří bydlí v jedné ze zmíněných severských zemí a pracují v druhé.
Jihošvédský vlakový a autobusový dopravce Skaanetrafiken vyzval cestující, aby při plánování cesty kvůli kontrolám počítali raději s velkými zpožděními. Podle informací listu The Local ale policisté provádějí kontroly rychle v několika minutách, také situace na místě je prý poklidná. Policie uvedla, že chce být přítomná ve všech vlacích, které přes most z Dánska přijíždějí.
Policie osoby bez cestovních dokladů vyvádí z vlaků. Migranti poté musí formálně požádat ve Švédsku o azyl, v opačném případě jsou vráceni vlakem zpět do Dánska. Podle Reuters se mnozí běženci vystoupit na policejní výzvu zprvu zdráhají, nakonec tak ale učiní. Žádné násilnosti zatím zaznamenány nebyly.
Běženci zůstávají na severu Německa
Na opatření se také připravují úřady severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde by mohla zůstávat část uprchlíků původně mířících do Švédska. Ve městech Kiel, Lübeck a Flensburg byla vybudována nouzová ubytovací zařízení. V říjnu přes Šlesvicko-Holštýnsko proudilo denně asi tisíc migrantů, z nichž většina mířila právě do Švédska.
Úřady v severoněmeckém Rostocku oznámily, že asi 60 migrantům zabránily nalodit se na trajekt do švédského Trelleborgu, neboť neměli platné doklady. Švédská rejdařská společnost Stena Line uvedla, že od všech svých pasažérů vyžaduje, aby u sebe měli doklady.
Jen dočasná povolení k pobytu
Švédský ministr vnitra Anders Ygeman oznámil opětovné zavedení pasových kontrol ve středu večer. Švédsko se svým rozhodnutím připojuje k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně své hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila také Česká republika.
Před necelými třemi týdny švédská vládní koalice uzavřela dohodu se čtveřicí hlavních opozičních stran, podle níž bude Stockholm udělovat uprchlíkům dočasná povolení k pobytu místo dosavadních trvalých.
Mluvčí švédské strany Zelených Magda Rasmussonová zdůraznila, že zavedení hraničních kontrol „neznamená, že by se pro příchozí nějak měnilo právo požádat o azyl“. Hlavní švédské opoziční uskupení Umírněná koaliční strana, které v poslední době přitvrdilo svůj postoj k běžencům, uvedlo, že nové opatření bude nedostatečné.
Zatím není jasné, jak dlouho budou kontroly na hranicích prováděny. Prozatím bylo stanoveno desetidenní období s možností dalšího prodloužení. Švédská policie podle The Local se nicméně připravuje na šestiměsíční omezení volného přechodu hranic, což umožňují pravidla schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol.
Švédsko patří spolu s Německem k unijním státům, které přijímají nejvíce běženců. Do země, která má zhruba 9,8 milionu obyvatel, od začátku roku dorazilo celkem 122 tisíc běženců. Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde 160 až 190 tisíc, a již dříve varoval, že dalším běžencům nedokáže zajistit střechu nad hlavou.
