Druhý záchranný úvěr v sumě přes 100 miliard eur si dohodlo Řecko s mezinárodními věřiteli teprve tento měsíc. Řecký premiér ale teď v rozhovoru pro italský deník Il Sole 24 Ore naznačil, že ani veškerá snaha nemusí stačit k tomu, aby už se Atény obešly bez cizí pomoci.
„Určitá forma finanční podpory možná bude nezbytná, musíme ale intenzivně pracovat na tom, abychom takovému vývoji zamezili,“ uvedl Papadimos.
Premiér dále poznamenal, že kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny, mělo by to na zemi ničivý dopad. „Návrat drachmy by vyvolal vysokou inflaci, kurzovou nestabilitu a pokles reálné hodnoty bankovních vkladů,“ uvedl.
Papadimos tak volně reagoval na nedávné výroky guvernéra polské centrální banky Marka Belky. Ten v německém tisku navrhl, aby Řecko řešilo svou bezvýchodnou situaci tím, že přijme vlastní měnu pro většinu transakcí a euro zachová pro bankovní vklady, které tím neztratí na hodnotě. Neustálé snahy Evropy o záchranu Řecka Belka označil za „beznadějné“.
Řecko se v roce 2010 propadlo do těžké dluhové krize a stalo se první zemí eurozóny, která dostala mezinárodní finanční pomoc. Po poskytnutí 110 miliard eur Atény letos sjednaly s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur.
